https://aopk.gov.cz/vsechny-aktuality/-/journal/rss/20121/6678143 RSS kanál pro aktuality. Wed, 28 Oct 2026 22:16:08 GMT 2026-10-28T22:16:08Z https://aopk.gov.cz/vsechny-aktuality?p_p_id=OddBEP14fhGw&p_p_lifecycle=0&_OddBEP14fhGw_groupId=20121&_OddBEP14fhGw_articleId=29705723 <p>Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, regionální pracoviště Východní Čechy, a Východočeská pobočka České společnosti ornitologické srdečně zvou na tradiční akci</p> <section id="content"> <section id="portlet_com_liferay_asset_publisher_web_portlet_AssetPublisherPortlet_INSTANCE_OddBEP14fhGw"> <p><strong>Loučení s ptáky </strong>se uskuteční ve středu <strong>28. října 2026 od 9:00 do 13:00</strong> v národní přírodní rezervaci <strong>Bohdanečský rybník</strong> na Pardubicku – na Polákově poloostrově a u Musílkovy pozorovatelny. </p> <p><strong>Program:</strong></p> <ul> <li style="margin-left:8px">pozorování ptáků stativovými dalekohledy s odborným výkladem,</li> <li style="margin-left:8px">kroužkování ptáku s výkladem ornitologa,</li> <li style="margin-bottom:11px; margin-left:8px">doprovodné programy pro děti se zaměřením na přírodu Národní přírodní rezervace Bohdanečský rybník a jejího okolí.</li> </ul> <p><strong>Co se účastníci na akci dozví:</strong></p> <ul> <li>Vše o životě ptáků na Bohdanečském rybníku v souvislosti s péčí o jejich biotopy.</li> <li>Společně budeme pozorovat stativovými dalekohledy jejich shromažďování na dně Bohdanečského rybníka v době výlovu. S ornitology nahlédneme do kroužkování a objasníme, proč a k čemu je důležité.</li> <li>Pro děti budou připraveny naučné hry a aktivity zaměřené na přírodu.</li> </ul> <p><i></i>Je možná i prohlídka obnovené naučné stezky Bohdanečský rybník. Návštěvníci se z 30 ilustrací grafičky Terezy Dolenské dozví, jaké druhy ptáků se v lokalitě nejčastěji objevují. Přes QR kódy budou přístupná i krátká videa Nature TV. Další dvě tabule se věnují péči a historii ochrany přírody v Bohdanči.<i> </i></p> <p><a class="mr-3 link-arrow link-arrow-simple" href="https://mapy.com/s/dosarabudu" target="_blank">Mapa lokality s připraveným programem</a></p> <p>Národní přírodní rezervace Bohdanečský rybník se rozkládá na ploše 247 hektarů v nadmořské výšce 215 m n. m. Území vodních, mokřadních a lesních ekosystémů, zejména slatinných luk, rákosin, bažinných olšin, vrbin a doubrav, je zvláště chráněno již od 22. listopadu 1951. V ornitologické lokalitě se vyskytují hojně zejména bahňáci a další druhy vodních a mokřadních ptáků. </p> <p><img alt="" src="/documents/20121/29358723/louceni-bohdanec_20261028.jpg/d406630b-6ae8-046c-27b0-12f8e4e8bb4b?t=1792573338186" /><br /> <br />  </p> </section> </section> <a href="https://aopk.gov.cz/web/cz/-/louceni-s-ptaky-bohdanec-2026"> Celý článek </a> Fri, 16 Oct 2026 09:01:00 GMT https://aopk.gov.cz/vsechny-aktuality?p_p_id=OddBEP14fhGw&p_p_lifecycle=0&_OddBEP14fhGw_groupId=20121&_OddBEP14fhGw_articleId=29705723 Pavel Gejdoš 2026-10-16T09:01:00Z https://aopk.gov.cz/vsechny-aktuality?p_p_id=OddBEP14fhGw&p_p_lifecycle=0&_OddBEP14fhGw_groupId=20121&_OddBEP14fhGw_articleId=29687352 <p>Povodí Odry, státní podnik, a Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR) posilují spolupráci při péči o vodní toky a jejich okolí. Dohodly se na zřízení pracovní skupiny, která bude společným konzultačním a poradním orgánem. Cílem je podpořit koordinovaný přístup k realizaci protipovodňových opatření, revitalizaci vodních toků a zlepšování jejich ekologického stavu.</p> <p>Pracovní skupina bude představovat prostor pro pravidelnou odbornou komunikaci mezi Povodím Odry a AOPK ČR. Zaměří se zejména na projednávání konkrétních záměrů a projektů, které mohou přispět ke zlepšení protipovodňové ochrany a ekologického stavu vodních toků, především z hlediska jejich morfologie a biologických funkcí. Důležitou oblastí spolupráce budou také koncepční otázky spojené se správou povodí. Patří mezi ně například způsoby údržby vodních toků, využívání přírodě blízkých přístupů v ochraně před povodněmi nebo postupy při odstraňování povodňových škod. </p> <p><em>„Spolupráce Povodí Odry a AOPK ČR je důležitá zejména tam, kde se setkává péče o vodní toky s ochranou přírody. Pracovní skupina nám umožní řešit konkrétní záměry společně a včas, hledat vhodná řešení a lépe využívat přírodě blízké přístupy při správě vodních toků,“</em> řekl generální ředitel státního podniku Povodí Odry Miroslav Janoviak.</p> <p>Zřízení Pracovní skupiny pro součinnost vytváří prostor pro odbornou výměnu mezi oběma institucemi. Ta má přispět k tomu, aby při správě vodních toků byly vedle vodohospodářských potřeb systematicky zohledňovány také ekologické funkce toků a zájmy ochrany přírody a krajiny.</p> <p>Jedním z hlavních úkolů pracovní skupiny bude také spolupráce při výběru revitalizačních opatření a následné průběžné vyhodnocování jejich naplňování. Skupina se bude zabývat rovněž záměry a projektovými dokumentacemi u vodních toků, u nichž by mohlo dojít k negativnímu dotčení zájmů ochrany přírody a krajiny.</p> <p>Pracovní skupina má celkem deset členů. Polovinu jmenuje ředitel Povodí Odry a polovinu ředitel AOPK ČR. Její činnost je založena na principu sdíleného předsednictví. Předsedu a tajemníka jmenuje ředitel Povodí Odry, místopředsedu ředitel AOPK ČR.</p> <p><em>„Ustavení pracovní skupiny jsme iniciovali po vzoru obdobné úspěšné spolupráce například se státním podnikem Povodím Labe. Při péči o vodní toky je třeba kombinovat přírodě blízká i technická opatření. Ukazuje se, že přírodě blízké postupy přispívají nejen k tomu, aby se do našich toků vrátil život, ale pomáhají i v ochraně před povodněmi a často jsou také ekonomičtější. Jsem rád, že nyní budeme mít i s Povodím Odry společnou platformu pro posuzování konkrétních záměrů,“</em> konstatuje František Pelc, ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.</p> <p>K podpisu dohody došlo v Zátoru-Loučkách, kde v současnosti probíhá odstraňování povodňových škod na řece Opavě včetně přírodě blízkých úprav řeky pod budoucí hrází vodní nádrže Nové Heřminovy za účasti ředitele AOPK ČR Františka Pelce a generálního ředitele Povodí Odry Miroslava Janoviaka</p> <p>Společná tisková zpráva Povodí Odry a Agentury ochrany přírody a krajiny ČR</p> <a href="https://aopk.gov.cz/web/cz/-/dohoda-povodi-odry-aopk"> Celý článek </a> Thu, 15 Oct 2026 13:53:00 GMT https://aopk.gov.cz/vsechny-aktuality?p_p_id=OddBEP14fhGw&p_p_lifecycle=0&_OddBEP14fhGw_groupId=20121&_OddBEP14fhGw_articleId=29687352 Karolína Šůlová 2026-10-15T13:53:00Z https://aopk.gov.cz/vsechny-aktuality?p_p_id=OddBEP14fhGw&p_p_lifecycle=0&_OddBEP14fhGw_groupId=20121&_OddBEP14fhGw_articleId=29358854 <p>Uskutečnil se 28. září 2026 v Praze. S bobry a rybami se pod vedením lektorů z AOPK ČR seznámily stovky lidí.</p> <h2><span class="text-primary">Proč mít rád bobry</span></h2> <p>Velký zájem o tyto největší evropské hlodavce zaznamenali zaměstnanci AOPK ČR na bobřím stanovišti nad Trojskou lávkou na Císařském ostrově. Zvídaví návštěvníci začali přicházet už dopoledne. Zajímalo je především, jestli bobři u Vltavy opravdu žijí. </p> <h3>Každý si vyslechl povídání o životě bobrů: </h3> <ul> <li>Odkud se vzal</li> <li>Jak vypadá typická bobří rodina</li> <li>Bobr jako stavitel</li> <li>Jaký je rozdíl mezi upraveným a přirozeným vodním tokem </li> <li>Jak nám bobr může pomoci a jak mu to můžeme vrátit</li> <li>Komu dalšímu mohou bobří stavby prospět</li> <li>Jak minimalizovat případný konflikt mezi bobřími aktivitami a lidskou činností </li> </ul> <p>Následoval „bobří kvíz“ po jehož vyplnění dostal každý malý dárek. Zájemci mohli nahlédnout do metodických příruček AOPK ČR: „Průvodce soužití s bobrem“ a „Renaturace vodních toků a tvorba mokřadů činností bobra evropského“.</p> <p>Nejvíce ale byli všichni zvědaví, kde mohou bobry a bobří mokřady v Praze vidět. Mnoho účastníků také navrhovalo různé způsoby, jak tyto zdatné stavitele více využít při renaturaci vodních toků. Téma bobrů by mnoho z nich uvítalo třeba i jako přednášku ve školách. </p> <h2><span class="text-primary">Ryby, co bydlí v Praze</span></h2> <p>První nedočkavci vstupovali do staré čistírny odpadních vod v Bubenči již v půl desáté, tedy 30 minut před oficiálním začátkem akce. Kromě vybraných druhů ryb, které bydlí v Praze (plotice, perlín), si mohli prohlédnout v akváriích i mlže, invazní druhy raků (rak červený a pruhovaný) a vodní rostliny. Debata se tak vedla i o invazních druzích a nemoci zvané račí mor. </p> <p>K vidění byla také výstava věnovaná migracím ryb přes příčné překážky a malým vodním elektrárnám. V improvizovaném kinosálu se promítala zajímavá videa a ve „studovně“ čekaly na vyřešení tematické křížovky a kvízy. Odměnou pak byly zápisníky a plátěné tašky s motivem ryb. Nejoblíbenější byli úhoř říční a parma obecná. Deti se zabavily lovením dřevěných rybek, skládáním rybích puzzlí nebo omalovánkami. Zkrátka každý si našel, co se mu líbilo.</p> <p>Za rok na viděnou na dalším ročníku festivalu Poznej Vltavu! </p> <p>Foto: Archiv AOPK ČR</p> <a href="https://aopk.gov.cz/web/cz/-/reportaz-z-festivalu-poznej-vltavu-2026"> Celý článek </a> Fri, 02 Oct 2026 07:54:00 GMT https://aopk.gov.cz/vsechny-aktuality?p_p_id=OddBEP14fhGw&p_p_lifecycle=0&_OddBEP14fhGw_groupId=20121&_OddBEP14fhGw_articleId=29358854 Lucie Záhorová 2026-10-02T07:54:00Z https://aopk.gov.cz/vsechny-aktuality?p_p_id=OddBEP14fhGw&p_p_lifecycle=0&_OddBEP14fhGw_groupId=20121&_OddBEP14fhGw_articleId=29166935 <p>Sucho těmto vzácným lučním rostlinám neprospívá, na některých místech se jim přesto překvapivě daří. Například v národní přírodní památce Kopičácký rybník na Nymbursku letos kvetlo více než 16 tisíc jedinců. Celkové výsledky celorepublikového mapování budou známy v průběhu října.</p> <p>Očekávání a obavy provázejí letošní sčítání hořečků, které probíhá každý rok v rámci záchranného programu. V suchých letech zpravidla mnoho rostlin uhyne. Projeví se to na počtu kvetoucích rostlin i jednoletých růžic. Hořečky mají totiž dvouletý životní cyklus a nepříznivé počasí tak ovlivní i následující sezónu. </p> <p>Sucho je letos na mnoha místech velmi znát. I když se kvůli pomalému růstu vynechala jarní seč, travní porosty jsou nyní většinou nízké, řídké a prosché. Některé hořečky uschly ještě před vykvetením. Situace ale přesto zatím nevypadá tak špatně jako například v extrémně suchých letech 2015 a 2018. Na některých lokalitách dokonce dosáhly počty kvetoucích hořečků svého maxima.</p> <p>„N<em>ezklamala nás tuzemská nejbohatší lokalita hořečku nahořklého v národní přírodní památce Kopičácký rybník. První údaj o výskytu několika desítek hořečků je z roku 2009, o šest let později zde bylo zaznamenáno 126 kvetoucích rostlin. Velký boom nastal v roce 2024, kdy jich vykvetlo dokonce 41 688. Rok na to se ale počet snížil na 7 634 jedinců a letos jsme spočítali 16 191 kvetoucích hořečků. Takto výrazné meziroční výkyvy jsou však pro hořečky charakteristické</em>,“ vysvětluje Helena Neuwirthová, koordinátorka záchranných programů z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR). </p> <p>O <a href="https://portal.nature.cz/w/uzemi-3160#/" target="_blank">národní přírodní památku Kopičácký rybník</a> pečuje AOPK ČR. Zajišťuje zde třeba pravidelnou seč. Hořečkům prospívá také pastva i pohyb zvěře. Svými kopyty narušují půdu a omezují růst konkurenčně zdatnějších druhů. </p> <p>Hořečky z krajiny téměř vymizely, stejně jako vymizeli tradiční hospodáři, ovce a kozy a sečení luk. Pro tři druhy hořečků AOPK ČR proto připravila záchranné programy. „<em>Zaměřujeme se především na zajištění péče o místa, kde hořečky doposud rostou, dále na výzkum a monitoring všech stávajících lokalit. Obnovuje se pečlivě načasované kosení luk a pastva společně s narušováním travního porostu, třeba vyhrabáváním či vláčením. Pro klíčení semen je totiž důležité, aby v porostu byly mezery a vrstva mechu nebyla příliš vysoká</em>,“ vysvětluje Neuwirthová. </p> <p>Hořeček mnohotvarý český nyní roste na 41 lokalitách především na Šumavě a v šumavskonovohradském podhůří. Hořeček nahořklý se vyskytuje na posledních 59 lokalitách s těžištěm svého výskytu v nížinách a pahorkatinách Čech, hořeček drsný Sturmův pak na osmi místech v západních Čechách.</p> <p>O to, aby tyto krásné rostliny z tuzemské přírody nezmizely, se stará také evropský projekt <a href="https://aopk.gov.cz/life-prospective" target="_blank">Prospective LIFE</a>. </p> <p>Foto Veronika Valová</p> <a href="https://aopk.gov.cz/web/cz/-/prvni-vysledky-scitani-horecku-2026"> Celý článek </a> Mon, 21 Sep 2026 12:48:00 GMT https://aopk.gov.cz/vsechny-aktuality?p_p_id=OddBEP14fhGw&p_p_lifecycle=0&_OddBEP14fhGw_groupId=20121&_OddBEP14fhGw_articleId=29166935 Pavel Gejdoš 2026-09-21T12:48:00Z https://aopk.gov.cz/vsechny-aktuality?p_p_id=OddBEP14fhGw&p_p_lifecycle=0&_OddBEP14fhGw_groupId=20121&_OddBEP14fhGw_articleId=28522882 <p>Obálku zdobí fotografie z chráněné krajinné oblasti České středohoří. Právě ta letos slaví 50. výročí od svého vyhlášení.</p> <p>Padesátinám CHKO České středohoří se věnuje <a href="https://www.casopis.ochranaprirody.cz/uvodem/chko-ceske-stredohori-4/" target="_blank">úvodník Vladimíra Bejčka</a>, rodáka z Litvínova a předsedy Rady Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. V textu <a href="https://www.casopis.ochranaprirody.cz/z-nasi-prirody/pulstoleti-v-naruci-vyhaslych-sopek/" target="_blank">Půlstoletí v náruči vyhaslých sopek</a> se pak nejen dozvíte, co zdejší přírodě přineslo vyhlášení chráněné krajinné oblasti, ale především to, jakým výzvám její správci nyní čelí. Za klíčovou považují spolupráci s hospodáři, obcemi, turisty i politiky - tedy všemi, kteří tvář zdejší jedinečné krajiny mohou ovlivnit. </p> <p>Dalším letošním padesátníkem je <a href="https://www.casopis.ochranaprirody.cz/z-nasi-prirody/pata-dekada-chko-luzicke-hory/" target="_blank">chráněná krajinná oblast Lužické hory</a>. Bilanční článek se věnuje především tomu, jak zdejší lesy ovlivnila nedávná kůrovcová kalamita, a návratu vlka do tamní přírody. </p> <p><a href="https://www.casopis.ochranaprirody.cz/pece-o-prirodu-a-krajinu/vetrne-elektrarny-a-ochrana-ptaku-a-netopyru/" target="_blank">Lze skloubit větrné elektrárny s ochranou ptáku a netopýrů</a>? Odpověď na tuto otázku hledá článek Jitky Uhlíkové. Konstatuje, že zkušenosti z Evropy i Severní Ameriky ukazují, že nejúčinnějším opatřením není technické řešení instalované po výstavbě, ale správný výběr lokality ještě před zahájením projektu. Riziko kolizí se totiž může mezi jednotlivými lokalitami lišit o několik řádů. </p> <p>V textu <a href="https://www.casopis.ochranaprirody.cz/vyzkum-a-dokumentace/nove-metody-monitoringu-biodiverzity-na-aopk-cr/" target="_blank">Nové metody monitoringu biodiverzity na AOPK ČR</a> se dozvíte, jak mohou automatizované systémy a umělá inteligence zefektivnit práci přírodovědců. AOPK ČR je totiž jedním z partnerů v evropském projektu Biodiversa+, který se mimo jiné zaměřuje na testování inovativním přístupů. </p> <p><a href="https://www.casopis.ochranaprirody.cz/vyzkum-a-dokumentace/vranka-obecna-mezi-kameny-a-padly/" target="_blank">Vranka obecná v Jizeře</a> pluje mezi mezi kameny a pádly. Studie, kterou pro AOPK ČR zpracoval Hydrobiologický ústav Biologického centra Akademie věd ČR, konstatuje, že i v úseku intenzivně využívaném k rekreačnímu splouvání tu zůstává populace vranky početná a stabilní. Předpokládaný negativní vliv vodáckého provozu na populaci vranky se ve sledovaném období neprokázal. Studie však současně popsala situace, při nichž může při nízkých průtocích docházet k lokálnímu narušování jejich prostředí.</p> <p>Na Šumavu se podíváte v <a href="https://www.casopis.ochranaprirody.cz/kuler-recenze/rozhovor-s-pavlem-hubenym/" target="_blank">rozhovoru s dlouholetým ředitelem šumavského národního parku</a> Pavlem Hubeným. A pomyslně můžete zavítat i do Rumunska. <a href="https://www.casopis.ochranaprirody.cz/mezinarodni-ochrana-prirody/conservation-carpathia/" target="_blank">V pohoří Făgăraș mezinárodní nadace Conservation Carpathia </a>již řadu let vykupuje pozemky a zaměstnává na 140 místních lidí. Jejím cílem je vytvořit v tomto jedinečném území národní park, který by patřil k nějvětším v Evropě. Text Martina Starého popisuje, co se tomuto uskupení od roku 2009 již podařilo. </p> <p>V časopise najdete samozřejmě i další zajímavé texty. Všechny si můžete pročíst na webu <a href="https://www.casopis.ochranaprirody.cz/">casopis.ochranaprirody.cz.</a> </p> <p>Přejeme inspirativní čtení. </p> <a href="https://aopk.gov.cz/web/cz/-/casopis-ochrana-prirody-srpen-26"> Celý článek </a> Thu, 27 Aug 2026 09:52:00 GMT https://aopk.gov.cz/vsechny-aktuality?p_p_id=OddBEP14fhGw&p_p_lifecycle=0&_OddBEP14fhGw_groupId=20121&_OddBEP14fhGw_articleId=28522882 Pavel Gejdoš 2026-08-27T09:52:00Z https://aopk.gov.cz/vsechny-aktuality?p_p_id=OddBEP14fhGw&p_p_lifecycle=0&_OddBEP14fhGw_groupId=20121&_OddBEP14fhGw_articleId=28102140 <p>Agentura ochrany přírody a krajiny ČR průběžně vyřizuje došlé žádosti, proplácení finančních náhrad bylo ale dočasně pozastaveno.</p> <p>Agentura ochrany přírody a krajiny ČR administruje a proplácí náhrady vlastníkům či pachtýřům za omezení v důsledku ztížení zemědělského či lesnického hospodaření nebo hospodaření a rybnících. </p> <p>Z důvodu aktuálního dočerpání finanční alokace určené na tyto náhrady bylo dočasně pozastaveno jejich proplácení. Došlé žádosti jsou však nadále standardně administrovány a budou propláceny po obdržení finančních prostředků ze státního rozpočtu v pořadí, v jakém byly přijaty. </p> <p>O znovuzahájení proplácení budeme informovat na našich webových stránkách. </p> <p>Foto: ilustrační: Lenka Rosendorfová</p> <a href="https://aopk.gov.cz/web/cz/-/informace-k-proplaceni-nahrad-ujem-za-ztizene-hospodareni"> Celý článek </a> Thu, 20 Aug 2026 13:03:00 GMT https://aopk.gov.cz/vsechny-aktuality?p_p_id=OddBEP14fhGw&p_p_lifecycle=0&_OddBEP14fhGw_groupId=20121&_OddBEP14fhGw_articleId=28102140 Lucie Záhorová 2026-08-20T13:03:00Z https://aopk.gov.cz/vsechny-aktuality?p_p_id=OddBEP14fhGw&p_p_lifecycle=0&_OddBEP14fhGw_groupId=20121&_OddBEP14fhGw_articleId=27867719 <p>Nabízí setkání s netopýry tváří v tvář na více než 60 místech po celé ČR.</p> <p>Se životem a ochranou našich létajících savců se mohou lidé opět po roce seznámit díky sérii akcí v rámci Mezinárodní noci pro netopýry. V ČR připravili odborníci bohatý program na více než 60 lokalitách. Kromě přednášek, aktivit pro děti, vycházek s ultrazvukovými detektory či ukázek odchytu do sítí návštěvníky na řadě míst čeká také setkání s ochočenými trvale handicapovanými netopýry. Podrobný přehled všech plánovaných netopýřích nocí v Čechách a na Moravě lze nalézt na stejnojmenném webu <a href="https://www.netopyrinoc.cz/" target="_blank">netopyrinoc.cz</a>. Začínají již v těchto dnech. </p> <p>Zaměření akce vysvětluje Jana Vandrovcová z ČESON, koordinátorka za ČR: „<em>Netopýří noci se tradičně konají na lokalitách, kde tito vzácní savci žijí, jako jsou hrady, zámky, jeskyně či velké parky. Zapojují se i ekocentra, domy přírody, zoologické zahrady, záchranné stanice a další místa, kde probíhá vzdělávání veřejnosti. Mnoho druhů netopýrů je úzce propojeno s člověkem, protože obývají nejrůznější stavby a stromy ve městech a vesnicích, ovlivňuje je pochopitelně také naše hospodaření v krajině. Tolerance ze strany majitelů a nájemníků budov s úkryty netopýrů a ochrana starých stromů patří k nejdůležitějším faktorům, které mohou netopýrům pomoci. Odborníci na létající savce, chiropterologové, se proto snaží průběžně ukazovat, jak netopýři žijí a jakým nástrahám čelí.</em>“ </p> <p>Co návštěvníky čeká, vysvětluje Petra Schnitzerová z ČESON, organizátorka řady akcí, tradičně např. té v Týnci nad Sázavou: „<em>Netopýří noci mají především návštěvníky pro tato zvířata nadchnout. Jen toho, kdo je ochoten netopýřímu příběhu naslouchat, můžeme motivovat k toleranci a aktivní ochraně. Součástí mnoha akcí jsou proto kromě přednášek a besed také zábavné aktivity pro děti, vycházky s ultrazvukovými detektory i další atraktivní ukázky metod výzkumu, jako je třeba odchyt do sítí. Na řadě míst si lidé užijí i setkání s ochočenými handicapovanými netopýry, což bývá pro mnohé návštěvníky silným zážitkem. Ti zvláštní okřídlení tvorové, kterých se dosud obávali, se jmenují Kája nebo Terezka a jsou vlastně docela roztomilí!</em>“</p> <p>Mezinárodní noc pro netopýry se koná pod záštitou Dohody o ochraně populací evropských netopýrů (EUROBATS). V ČR ji zajišťují členové ČESON ve spolupráci s AOPK ČR, pracovníky památek, muzeí a regionálních nevládních organizací. „<em>Netopýří noc lidem přibližuje i to, co se pro ochranu těchto savců dělá. Právě proto ji tradičně podporujeme. Budeme rádi za upozornění, pokud lidé někde netopýry sami objeví. Záznamy jsou ukládány do Nálezové databáze ochrany přírody a dále využívány pro ochranu letounů,</em>“ doplňuje Karolína Šůlová z AOPK ČR.</p> <p>Koordinace Mezinárodní noci pro netopýry a některé z akcí probíhají v rámci projektu ČESON podpořeného SFŽP ČR na základě rozhodnutí ministra životního prostředí.</p> <p>Foto: Přemysl Tájek, netopýr pestrý</p> <p><em>Společná tisková zpráva České společnosti pro ochranu netopýrů (ČESON) a Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR)</em></p> <a href="https://aopk.gov.cz/web/cz/-/jubilejni-30-rocnik-mezinarodni-noci-pro-netopyry-je-tady"> Celý článek </a> Thu, 13 Aug 2026 11:00:00 GMT https://aopk.gov.cz/vsechny-aktuality?p_p_id=OddBEP14fhGw&p_p_lifecycle=0&_OddBEP14fhGw_groupId=20121&_OddBEP14fhGw_articleId=27867719 Ondřej Nitsch 2026-08-13T11:00:00Z https://aopk.gov.cz/vsechny-aktuality?p_p_id=OddBEP14fhGw&p_p_lifecycle=0&_OddBEP14fhGw_groupId=20121&_OddBEP14fhGw_articleId=27866397 <p>Připadá na dnešní den a má upozornit na důležitost osvěty a hledání cesty pro klidné soužití vlků s člověkem a hospodařením v krajině.</p> <p>Vlk to nemá v dnešním moderním světě jednoduché. Ohrožuje ho nelegální lov, rozšiřující se zástavba a doprava. Přítomnost vlka v české, většinou kulturní, krajině ale znamená i komplikace pro chovatele hospodářských zvířat. Vlci totiž vždy vyhledávají nejsnáze dostupnou potravu. Pokud jsou stáda hospodářských zvířat účinně ochráněna, loví svou přirozenou kořist – divoce žijící velké kopytníky. Jako přirození predátoři na mnoha místech přemnožené spárkaté zvěře přispívají ke snižování škod na lesních porostech a zemědělských plodinách.</p> <p>Návrat vlků do naší krajiny přibližuje výstava, kterou můžete do konce září navštívit v <a href="https://www.dumprirody.cz/informacni-stredisko-chko-beskydy/" target="_blank">Informačním středisku CHKO Beskydy</a> v Dolní Lomné. Poté bude do prosince roku 2026 k vidění ve Veselí nad Moravou v <a href="https://www.dumprirody.cz/bilekarpaty/" target="_blank">Domě přírody Bílých Karpat</a>. </p> <p>Výpravná výstava srozumitelně a vizuálně atraktivně vypráví o životě této fascinující šelmy, vyvrací zažité mýty a přináší odpovědi na otázky, jakou roli v přírodě vlci hrají. Na své si přijdou dospělí i děti.</p> <p>Výstava Návrat vlků byla financována Evropskou unií v rámci <a href="/life-prospective" target="_blank">projektu Prospective LIFE</a>. Vychází z <a href="https://www.navratvlku.cz/" target="_blank">Programu péče o vlka obecného</a>, jehož hlavním cílem je minimalizace rizika vzniku konfliktů, který s sebou návrat vlka přináší.</p> <p>Foto: Staffan Widstrand</p> <a href="https://aopk.gov.cz/web/cz/-/mezinarodni-den-vlku-pripomina-vyznam-techto-ikonickych-zvirat"> Celý článek </a> Thu, 13 Aug 2026 06:37:00 GMT https://aopk.gov.cz/vsechny-aktuality?p_p_id=OddBEP14fhGw&p_p_lifecycle=0&_OddBEP14fhGw_groupId=20121&_OddBEP14fhGw_articleId=27866397 Lucie Záhorová 2026-08-13T06:37:00Z https://aopk.gov.cz/vsechny-aktuality?p_p_id=OddBEP14fhGw&p_p_lifecycle=0&_OddBEP14fhGw_groupId=20121&_OddBEP14fhGw_articleId=27807563 <p>Své aktivity představí na agrosalonu Země živitelka na českobudějovickém výstavišti od 20. do 25. srpna 2026 i Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky (AOPK ČR).</p> <p>Stánek AOPK ČR najdou návštěvníci agrosalonu <strong>v pavilonu T2</strong>. Zájemci se od jejich pracovníků dozvědí například jak AOPK ČR pomáhá přežít nejohoroženějším druhům české přírody, jaké invazní druhy ohrožují nejen současnou produkci potravin v Česku či jak a proč agentura pomáhá zemědělcům řešit důsledky návratu vlka do tuzemské krajiny. </p> <p>Veletržní prezentace představí také 27 chráněných krajinných oblastí (CHKO) v České republice. Rok 2026 byl pod patronací UNESCO vyhlášen jako "<strong>Rok CHKO</strong>", protože hned šest z těchto velkoplošných chráněných území si letos připomíná kulaté výročí. </p> <p>Stánek AOPK ČR na českobudějovickém agrosalonu přiblíží také program "Dům přírody", v jehož rámci vznikají <a href="https://www.dumprirody.cz/domy-prirody/" target="_blank">návštěvnická střediska s interaktivními expozicemi</a> a <a href="https://www.dumprirody.cz/informacni-strediska/" target="_blank">informační střediska</a> jednotlivých CHKO a vybraných maloplošných chráněných území. </p> <p>"Krajina není domovem jen pro člověka, ale i pro desetitisíce dalších druhů organismů, jejichž význam jsme často ještě ani neodhalili. Budeme představovat i nejohroženější druhy ze záchranných programů. Přijďte si s námi popovídat o tom, že je možné hospodařit udržitelně a s ohledem na přírodu. U invazních druhů rostlin a zvířat vysvětlíme, v čem jsou hrozbou pro českou přírodu i hospodářství a co se s tím dá dělat. Nachystaná jsou i další témata z praktické ochrany přírody a krajiny," zvou organizátoři z AOPK ČR.</p> <p>52. ročník mezinárodního agrosalonu <a href="https://www.vcb.cz/kalendar-akci/zeme-zivitelka-2026" target="_blank"><strong data-copy-service-computed-style="font-family: "Google Sans", Arial, sans-serif; font-size: 16px; font-weight: 700; margin: 0px; text-decoration: none; border-bottom: 0px rgb(10, 10, 10);" data-sfc-cp="" data-sfc-root="ep" jsaction="" jscontroller="tP2kf#s32ZS" jsuid="s0Vr7c_a">Země živitelka</strong></a><strong data-copy-service-computed-style="font-family: "Google Sans", Arial, sans-serif; font-size: 16px; font-weight: 700; margin: 0px; text-decoration: none; border-bottom: 0px rgb(10, 10, 10);" data-sfc-cp="" data-sfc-root="ep" jsaction="" jscontroller="tP2kf#s32ZS" jsuid="s0Vr7c_a"><!--TgQPHd|||[]--></strong> se koná od <strong data-copy-service-computed-style="font-family: "Google Sans", Arial, sans-serif; font-size: 16px; font-weight: 700; margin: 0px; text-decoration: none; border-bottom: 0px rgb(10, 10, 10);" data-sfc-cp="" data-sfc-root="ep" jsaction="" jscontroller="tP2kf#s32ZS" jsuid="s0Vr7c_b">20. do 25. srpna 2026<!--TgQPHd|||[]--></strong> na <a aria-label="Výstavišti České Budějovice. Náhled odkazu. Web: Výstaviště České Budějovice. Název: Země živitelka 2026 - Výstaviště České Budějovice. URL: https://www.vcb.cz/kalendar-akci/zeme-zivitelka-2026." data-copy-service-computed-style="font-family: "Google Sans", Arial, sans-serif; font-size: 16px; font-weight: 500; margin: 0px; text-decoration: underline 1px rgb(26, 13, 171); border-bottom: 0px rgb(26, 13, 171);" data-hveid="CAIIAAgACAYQAw" data-ved="2ahUKEwjxrcjmm5aWAxXw_7sIHQeCLrkQy_kOegoIAggACAAIBhAD" href="https://www.vcb.cz/kalendar-akci/zeme-zivitelka-2026" ping="/url?sa=t&source=web&rct=j&url=https://www.vcb.cz/kalendar-akci/zeme-zivitelka-2026&ved=2ahUKEwjxrcjmm5aWAxXw_7sIHQeCLrkQy_kOegoIAggACAAIBhAD&opi=89978449" rel="noopener" target="_blank">Výstavišti České Budějovice</a> u Husovy ulice<!--TgQPHd|||[["https://www.vcb.cz/kalendar-akci/zeme-zivitelka-2026",null,null,[null,null,null,null,null,null,null,null,null,null,null,null,null,null,null,[{"1218":[16]}]],16,null,"Země živitelka 2026 - Výstaviště České Budějovice","52. ročník, 20. - 25. srpna 2026. ROK 2025 - 132 504 NÁVŠTĚVNÍKŮ • PŘES 600 VYSTAVOVATELŮ • VÍCE NEŽ 21 ha AREÁLU. podtitul: INOVACE V KAŽDÉM POLI. Země živitelka je největší, nejvýznamnější a nejnavštěvovanější zemědělský veletrh v České republice a na Slovensku, na kterém se setkávají nejen odborníci a lidé z agrárního sektoru, ale také široká ... 52. ročník, 20. - 25. srpna 2026. ROK 2025 - 132 504 NÁVŠTĚVNÍKŮ • PŘES 600 VYSTAVOVATELŮ • VÍCE NEŽ 21 ha AREÁLU. podtitul: INOVACE V KAŽDÉM POLI. Země živitelka je největší, nejvýznamnější a nejnavštěvovanější zemědělský veletrh v České republice a na Slovensku, na kterém se setkávají nejen odborníci a lidé z agrárního sektoru, ale také široká veřejnost.","https://encrypted-tbn0.gstatic.com/images?q\u003dtbn:ANd9GcTKH3IXx3Z3xNOhynu4kr0kdA2lrmtke93gYaddUPjoAYT2Uwg00eo4-v-gUwsUesN1vsVePJRBsnuBv3A","Výstaviště České Budějovice","https://encrypted-tbn0.gstatic.com/faviconV2?url\u003dhttps://www.vcb.cz\u0026client\u003dAIM\u0026size\u003d128\u0026type\u003dFAVICON\u0026fallback_opts\u003dTYPE,SIZE,URL",[[1786370260604657,146538480,3106832903],null,null,null,null,[[2,0,0,2]]],null,"01ae9295-c744-4dd3-8ccc-98361963b4a9"]]-->. Hlavním podtitulem letošního ročníku je „Inovace v každém poli“. </p> <p><a class="mr-3 link-arrow link-arrow-simple" href="https://www.vcb.cz/areal-vystaviste/doprava-a-parkovani" target="_blank">Doprava a přístup do areálu výstaviště</a></p> <p style="text-align:justify">Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky je státní instituce, která zajišťuje odbornou i praktickou péči o naši přírodu, zejména o chráněné krajinné oblasti, národní přírodní rezervace a národní přírodní památky. Více se lze dozvědět na webu <a href="http://www.aopk.gov.cz">www.aopk.gov.cz</a>.</p> <a href="https://aopk.gov.cz/web/cz/-/aopkcr-zeme-zivitelka-2026"> Celý článek </a> Mon, 10 Aug 2026 11:48:00 GMT https://aopk.gov.cz/vsechny-aktuality?p_p_id=OddBEP14fhGw&p_p_lifecycle=0&_OddBEP14fhGw_groupId=20121&_OddBEP14fhGw_articleId=27807563 Pavel Gejdoš 2026-08-10T11:48:00Z https://aopk.gov.cz/vsechny-aktuality?p_p_id=OddBEP14fhGw&p_p_lifecycle=0&_OddBEP14fhGw_groupId=20121&_OddBEP14fhGw_articleId=27722424 <p>Mohou automatizované systémy a umělá inteligence zefektivnit práci přírodovědců a přinést data, která by klasickými metodami nebylo možné získat? Ověřování probíhalo mimo jiné v národní přírodní památce Mladá v Milovicích na Nymbursku.</p> <p>Unikátní pilotní výzkum ABMS (Automated Biodiversity Monitoring Stations) se uskutečnil v rámci evropského projektu <a href="https://www.biodiversa.eu/">Biodiversa+</a>. <a href="https://zenodo.org/records/20826248">V pilotní fázi</a> se využití moderních technologií pro sledování biodiverzity testovalo na zhruba 200 senzorech napříč 70 evropskými lokalitami. Jedním z partnerů je Agentura ochrany přírody a krajiny ČR.</p> <p>Základem monitoringu je takzvaný AMI systém (Automated Monitoring of Insects – automatizovaný monitoring hmyzu). Jde o zařízení vyvinuté ve spolupráci s univerzitou v dánském Aarhusu a vyráběné ve Velké Británii. Funguje jako "chytrá krabička" pro neinvazivní sledování hmyzu. „<i>Princip je prostý, ale efektivní: Ultrafialové světlo přitahuje noční hmyz ze širokého okolí. Ten usedá na osvětlenou bílou desku a tam je snímán kamerou. V terénních podmínkách, kde není dostupná elektrická síť, je systém energeticky soběstačný díky bateriím dobíjeným solárními panely</i>,“ popisuje Jonáš Gaigr z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.</p> <p style="margin-bottom:12px; text-align:justify">Kamera pracuje ve dvou režimech – pořizuje časosběrné snímky každých pět minut a zároveň reaguje na pohyb. Výsledkem je masivní datový soubor. Jen v Milovicích se za sezónu nahrálo půl milionu fotografií a 400 gigabajtů dat. Výzkum se neomezuje jen na hmyz. Sestavu automatické stanice doplňují akustické nahrávače Wildlife Acoustics ve verzích pro ptáky a netopýry. Tato kombinace umožňuje sledovat několik skupin živočichů najednou a zkoumat celé společenstvo v souvislostech.</p> <p style="margin-bottom:12px; text-align:justify">Hlavní revoluce spočívá ve zpracování dat. Zatímco sběr dat v terénu šetří čas nutný pro noční výjezdy, klíčová fáze nastává po odeslání dat univerzitě v Aarhusu. Tamní tým pod vedením profesora Toke Thomase Høye využívá pokročilé modely umělé inteligence (AI) k určování druhů.</p> <p style="margin-bottom:12px; text-align:justify"><i>„Nový revoluční postup řeší hned několik problémů tradičního monitoringu. Zaprvé šetří lidské kapacity. Umělá inteligence dokáže zpracovat objemy dat, které by člověku trvaly roky. Odhadem jde u jednoho systému o stovky hodin ušetřené práce jen na sběru, nepočítaje čas nutný k výuce expertů. Za druhé je nedestruktivní. Na rozdíl od běžných pastí není nutné hmyz usmrcovat. A za třetí každý záznam má svou fotografii, kterou lze zpětně ověřit. To je klíčové pro vědeckou přesnost i pro budoucí import do Nálezové databáze ochrany přírody, kterou spravujeme,“ </i>vysvětluje Gaigr. </p> <p style="margin-bottom:12px; text-align:justify">Výsledky naznačují mimořádnou bohatost milovické rezervace. V bezlesé oblasti bylo předběžně detekováno 153 druhů ptáků, na okraji lesa 144 druhů. Častým lovícím hostem pastvin je například ohrožená vlha pestrá, v lese dominoval budníček menší. V případě nočních motýlů analýzy naznačují, že milovické lokality patří mezi druhově nejbohatší ze všech sledovaných ploch napříč Evropou. To potvrdily i lapače umístěné poblíž milovické čistírny odpadních vod a u přilehlých mokřadů.</p> <p style="margin-bottom:12px; text-align:justify">Dlouhodobým cílem je sledovat nejen druhovou pestrost, ale i časování přírodních jevů. Klimatická změna může způsobovat nesoulad mezi rašením vegetace, výskytem hmyzu a hnízděním ptáků. Tyto technologie umožní přesně změřit, zda se "nůžky rozevírají" a zda to ohrožuje stabilitu ekosystému. U ptáků jsou pak zajímavé výsledky sledování vlhy pestré výrazným nárůstem hlasové aktivity po konci hnízdní sezony, což poukazuje na úspěšné hnízdění v NPP Mladá a zvýšenou aktivitu před odletem</p> <p>Systém má zatím ale i nevýhody – vysokou pořizovací cenu zařízení a nutnost "natrénovat" AI modely lidskými experty, kterých je nedostatek. AI modely také v tuto chvíli nedosahují u některých skupin uspokojivých výsledků při druhovém určení. „<i>Do budoucna je však jisté, že AI modely a výpočetní kapacita se budou zlepšovat, jejich trénink je potřeba jen v počáteční fázi.</i> <i>Experti jsou stále nezastupitelní, ale díky modelům se mohou soustředit na specializované práce. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR počítá s širším využitím této technologie</i>,“ dodává Pavel Pešout z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.</p> <a href="https://aopk.gov.cz/web/cz/-/automatizovany-monitoring-biodiverzity-revoluce-ve-sledovani-prirody-"> Celý článek </a> Fri, 07 Aug 2026 07:58:00 GMT https://aopk.gov.cz/vsechny-aktuality?p_p_id=OddBEP14fhGw&p_p_lifecycle=0&_OddBEP14fhGw_groupId=20121&_OddBEP14fhGw_articleId=27722424 Ondřej Nitsch 2026-08-07T07:58:00Z https://aopk.gov.cz/vsechny-aktuality?p_p_id=OddBEP14fhGw&p_p_lifecycle=0&_OddBEP14fhGw_groupId=20121&_OddBEP14fhGw_articleId=27674379 <p>Výzkumy z Česka, Kanady i Anglie ukazují, že bobři pomáhají udržet vodu v krajině. Studie deseti českých bobřích mokřadů ocenila přínos jedné hráze pro zadržování vody a ukládání uhlíku v průměru na dva miliony korun. Pro Agenturu ochrany přírody a krajiny ČR ji zpracovali experti z České zemědělské univerzity v Praze.</p> <p>"<em>Bobři, kteří v Brdech <a href="https://brdy.aopk.gov.cz/-/bobri-mokrad-padrtske-rybniky?redirect=%2Fvsechny-aktuality" target="_blank">vytvořili mokřad a ušetřili státu přibližně 30 milionů korun</a>, nejsou jen kuriózním příběhem pro světová média. Výsledky výzkumů z Česka, Kanady i Velké Británie ukazují, že tam, kde mají bobři dostatek prostoru, pomáhají zadržovat vodu a vytvářet místa, která zůstávají živá i v období sucha</em>,“ vysvětluje Jitka Uhlíková z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.</p> <p>Příběh z Brd dnes dostává další rozměr. Česko aktuálně čelí suchu, které není jen důsledkem několika horkých červencových dnů. Dosavadní průběh letošního roku charakterizovala srážkově chudá zima, pátý nejsušší březen a druhý nejsušší duben od roku 1961. V červnu navíc panovaly mimořádně vysoké teploty. V mnoha potocích a rybnících je výrazně méně vody. Některé potoky místy vysychají. Právě v takových obdobích je nejlépe vidět význam míst, která vodu v krajině zadržují. Bobří hráze, tůně a mokřady ji dokážou udržet i tam, odkud by jinak rychle odtekla.</p> <p><strong>Kolik stojí práce, kterou bobři odvádějí sami</strong></p> <p>V rámci studie pro Agenturu ochrany přírody a krajiny ČR bylo ekonomicky hodnoceno deset českých bobřích mokřadů. Výzkumníci počítali, kolik by stálo vytvořit obdobné mokřady a tůně pomocí techniky, včetně zemních prací a uložení vytěženého materiálu (1).</p> <p>Výzkumníci studovali deset bobřích mokřadů z České republiky. Souhrnná hodnota vody zadržené jednou bobří hrází a uhlíku uloženého ve studovaném mokřadu byla oceněna v průměru přibližně na 2 miliony korun. Jde o částku, kterou by stát nebo jiný subjekt musel vynaložit na vytvoření srovnatelného opatření pro zadržení vody v krajině.</p> <p>„B<em>obři samozřejmě sucho v celé republice nevyřeší. Ukazují nám ale, jak velký význam má každé místo, kde může voda zůstat, místo aby rychle odtekla. Tam, kde bobří mokřad nezpůsobuje závažné konflikty, odvádějí bobři práci, kterou bychom jinak museli složitě plánovat a platit. Pokud jim hráz zbouráme, můžeme tak ničit opatření v hodnotě milionů korun, které bobři vybudovali zadarmo — a které pak možná budeme z veřejných peněz znovu draze vytvářet</em>,“ říká Aleš Vorel z České zemědělské univerzity v Praze. </p> <p><strong>Dvě místa vzdálená jen deset metrů</strong></p> <p>Význam bobří činnosti je nyní dobře patrný také na Štěpánovickém potoce u Jaroměřic nad Rokytnou. Potok zde místy zcela vyschl. Na jednom místě zůstalo jen suché kamenité koryto, zatímco o pouhých deset metrů dál se v části upravené bobry stále drží voda.</p> <p>Když hladina klesá, bobři prohlubují dno, čistí tůně a vyhrabávají kanály, kterými soustřeďují vodu do míst, kde ji potřebují. Dělají to především kvůli vlastnímu přežití – voda jim poskytuje bezpečí, umožňuje přístup k obydlí i potravě a pomáhá zvládat vysoké teploty. Současně ale vznikají poslední vodní útočiště, která mohou v jinak vyprahlém okolí využívat také obojživelníci, vodní hmyz, ptáci a další živočichové.</p> <p>„<em>Na fotografiích jsou dvě místa vzdálená přibližně deset metrů. Na jednom je potok úplně suchý, na druhém se díky práci bobrů stále drží voda. Lépe se jejich význam v krajině v období sucha snad ani ukázat nedá</em>,“ doplňuje Jitka Uhlíková.</p> <p><strong>Bobři se dokážou „prokopat“ suchem</strong></p> <p>Podobné zkušenosti nejsou omezené na Českou republiku. Ekoložky Glynnis Hoodová a Suzanne Bayleyová z Univerzity v Albertě sledovali vývoj mokřadů v kanadském národním parku Elk Island v průběhu 54 let. Zjistili, že přítomnost bobrů ovlivňovala množství otevřené vody výrazněji než teplota a množství srážek. Mokřady obsazené bobry měly až devětkrát větší plochu otevřené vody než srovnatelné mokřady bez nich.</p> <p>Rok 2002 byl v oblasti nejsušším rokem ve sledovaném období. Přesto v krajině zůstalo o 61 % více otevřené vody než během suchého roku 1950, kdy bobři ve sledovaném území ještě nežili – ačkoli v roce 1950 spadlo o 47 % více srážek. Za sucha bobři kopali kanály a prohlubovali tůně, aby soustředili ubývající vodu ke svým obydlím. Někteří místní farmáři pak právě k bobřím mokřadům přiváděli dobytek, protože patřily k málu míst, kde stále zůstávala voda a pastva (2).</p> <p><strong>Miliony litrů vody v anglických mokřadech</strong></p> <p>Více než deset let výzkumu Univerzity v Exeteru a Devon Wildlife Trust ve Velké Británii přineslo obdobné výsledky. Bobří mokřady ve čtyřech sledovaných teritoriích v Devonu zadržovaly dohromady více než 24 milionů litrů vody. To odpovídá přibližně deseti olympijským bazénům.</p> <p>Během silných dešťů mokřady ve sledovaných lokalitách snižovaly kulminační průtoky v průměru o 30 %. V období horka a sucha se naopak zadržená voda postupně uvolňovala, pomáhala udržovat průtoky v místních tocích a vytvářela zelené oázy, ve kterých přežívali živočichové závislí na vodě. Výsledky se mohou podle charakteru toku, velikosti mokřadu a místních podmínek výrazně lišit. Také česká studie upozorňuje, že bobří hráze nelze považovat za univerzální ochranu před velkými povodněmi. Jednoznačný je však jejich místní přínos: zadržují vodu, zachycují splaveniny, zpomalují její odtok a vytvářejí pestré mokřadní prostředí.</p> <p>„<em>Nejde o to ponechat bobry bez omezení úplně všude. U silnic, rybničních hrází nebo jiné infrastruktury mohou způsobovat vážné problémy, které je potřeba řešit. V krajině ale existuje mnoho míst, kde jejich činnost přináší výrazný užitek. Pokud jim ani tam nedáme prostor, nepřijdeme jen o bobry. Přijdeme také o vodu, mokřady a živá útočiště, která vytvářejí pro desítky dalších druhů – a o práci v hodnotě statisíců až milionů korun, kterou odvádějí bez projektů, dotací a stavebních strojů. V době, kdy krajina vysychá a za její obnovu vynakládáme a budeme vynakládat stále více peněz, bychom určitě měli jejich pomoc přijmout,</em>“ uzavírá Jitka Uhlíková.</p> <p>Jak bobři mění krajinu a proč mohou být při zvládání sucha důležitými spojenci, ukazuje <a href="https://www.youtube.com/watch?v=GSTw8qmBP4Y" target="_blank">třináctiminutový dokument Agentury ochrany přírody a krajiny ČR</a>.</p> <p>AOPK ČR děkuje odborníkům z ČVUT za spolupráci a za provedení veškerých měření v bobřích mokřadech a organizaci IREAS za ekonomické vyčíslení jejich ekosystémových služeb.</p> <p><br /> <strong>Poznámky:</strong><br /> 1) Vorel, Aleš, ed. Vliv bobrů na ekosystémy říční krajiny. Praha, 2025. 230 s., Studie zpracovaná pro Agenturu ochrany přírody a krajiny ČR.<br /> 2) Hood G. A. a S. E. Bayley (2008): Beaver (Castor canadensis) mitigate the effects of climate on the area of open water in boreal wetlands in western Canada. Biological Conservation. roč. 141, č. 2, s. 556–567.<br /> 3) Sandes D.: Research backs beavers in fight against flooding and droughts. University of Exeter News [online]. 31. 5. 2024 [cit. 3. 8. 2026]. <br /> Puttock A., H. A. Graham, A. M. Cunlife, M. Elliot, Mark a R.E. Brazier (2017): Eurasian beaver activity increases water storage, attenuates flow and mitigates diffuse pollution from intensively-managed grasslands. Science of the Total Environment. , roč. 576, s. 430–443. DOI: 10.1016/j.scitotenv.2016.10.122.</p> <p>Fotografie: <br /> Štepánovický potok - na jednom snímku je potok úplně suchý, na druhém se díky práci bobrů stále drží voda.<br /> Mokřad na Úslavě, jehož přínos pro zadržování vody, byl oceněn na téměř 14 milionů korun. Tolik by přibližně stálo vytvoření obdobného opatření člověkem. Foto ČVUT.</p> <a href="https://aopk.gov.cz/web/cz/-/vedro-a-sucha-ukazuji-bobri-dokazi-udrzet-vodu"> Celý článek </a> Wed, 05 Aug 2026 11:48:00 GMT https://aopk.gov.cz/vsechny-aktuality?p_p_id=OddBEP14fhGw&p_p_lifecycle=0&_OddBEP14fhGw_groupId=20121&_OddBEP14fhGw_articleId=27674379 Pavel Gejdoš 2026-08-05T11:48:00Z https://aopk.gov.cz/vsechny-aktuality?p_p_id=OddBEP14fhGw&p_p_lifecycle=0&_OddBEP14fhGw_groupId=20121&_OddBEP14fhGw_articleId=27050084 <p>Celkem 40 kriticky ohrožených syslů obecných bylo dnes vypuštěno na dvě lokality nedaleko Ivančic, kde už tito hlodavci žijí. Záměrem je zvýšit v těchto koloniích počty zvířat.</p> <p>Vypuštění sysli pocházejí z odchovů v českých i zahraničních zoologických zahradách. Akce je součástí <a href="https://www.zachranneprogramy.cz/sysel-obecny/" target="_blank">záchranného programu</a>, který pro tento kriticky ohrožený druh připravila a koordinuje Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a aktuálně jej financuje především prostřednictvím evropského projektu Prospective LIFE. </p> <p><em> „Sysly jsme tady vypouštěli už podruhé. Loňské první posílení koloniím prospělo, je tu vidět řada aktivně užívaných nor. Naše dosavadní zkušenosti ukazují, že je vhodné tuto akci zopakovat dvě sezóny po sobě. Zvířata se umisťují do předem připravených nor, aby z lokality hned neutekla. Sysli žijí i v okolí, doufáme proto, že by se zatím izolované populace mohly v budoucnu při dostatečném počtu zvířat propojit. Důležité samozřejmě je, aby zde tito hlodavci měli vhodné podmínky. Proto se na místech, kde sysli žijí, udržuje nízká tráva kosením či pastvou. To by nešlo bez spolupráce s KÚ Jihomoravského kraje i hospodáři, patří jim za to velké poděkování,“</em> vysvětluje Jitka Matoušová z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, koordinátorka záchranného programu. </p> <p>Sysli doplatili na rozorávání mezí a pastvin, scelování polí do velkých lánů a dramatický úbytek ploch s nízkou trávou. Pro jejich přežití v naší přírodě je nyní klíčové zabezpečit potřebnou péči. Syslům totiž vyhovují suché, nízké stepní trávníky. Vzácného hlodavce ohrožují například přívalové deště či toulavé kočky. Populace se posilují vhodnými zvířaty z odchovů v zoologických zahradách. Tam se při jejich odchytech kontroluje zdravotní stav jedinců a na každou lokalitu se vypouští přiměřený poměr samců a samic.</p> <p><em> „Posilování málo početných populací a zakládání nových kolonií na předem vytipovaných místech patří k mnoha aktivitám záchranného programu pro tohoto kriticky ohroženého savce. Pravidelně sysly monitorujeme, zajištujeme pastvu a kosení trávy tam, kde žijí, spolupracujeme s partnerskými zoologickými zahradami a záchrannými stanicemi, které nám zvířata ze svých odchovů poskytují pro vypouštění,“</em> doplňuje Jitka Matoušová. <br /> <br /> <em>„Naší prioritou je samozřejmě udržet krajinu ve stavu, kdy poskytuje domov co nejširšímu spektru rostlin a živočichů. V případech, kdy se to nedaří, přicházejí na řadu speciální opatření – jako je třeba právě záchranný program pro kriticky ohroženého sysla. Evropský projekt Prospective LIFE, který nyní běží třetím rokem, nám umožňuje zaměřit se i na další vzácné rostliny a živočichy. Když jsme se záchranným programem pro sysla před více než 15 lety začínali, odhadovalo se, že u nás žije zhruba 3 600 syslů, nyní jsme na téměř 8 000. I když zdaleka není vyhráno, tak se zdá, že tato práce má smysl,“ </em>konstatuje František Pelc<em>,</em> ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. </p> <p>Ve čtvrtek 16. července 2026 bylo 77 syslů vypuštěno i v CHKO České středohoří. </p> <p>Spolupracující organizace: <br /> Pomoc s přípravou, vypouštěním, následným sledováním: Muzeum Karlovy Vary, KÚ Jihomoravského kraje, Alžběta Konopásková (stážistka AOPK ČR, Munster Technological University)<br /> Zdroje syslů: Zoo Brno, Zoo Praha, Zoo Hluboká nad Vltavou, Zoo Na Hrádečku, Zoo Bern, GaiaZoo<br /> Koordinace zahraničních partnerů: Zoo Hluboká nad Vltavou </p> <p>Ilustračí foto Jitka Matoušová</p> <a href="https://aopk.gov.cz/web/cz/-/zp-sysli-vypusteni-ivancice"> Celý článek </a> Fri, 17 Jul 2026 12:08:00 GMT https://aopk.gov.cz/vsechny-aktuality?p_p_id=OddBEP14fhGw&p_p_lifecycle=0&_OddBEP14fhGw_groupId=20121&_OddBEP14fhGw_articleId=27050084 Pavel Gejdoš 2026-07-17T12:08:00Z https://aopk.gov.cz/vsechny-aktuality?p_p_id=OddBEP14fhGw&p_p_lifecycle=0&_OddBEP14fhGw_groupId=20121&_OddBEP14fhGw_articleId=26884264 <p>Evropsky významná lokalita Radouč v Mladé Boleslavi je domovem kriticky ohroženého sysla obecného. Počet hlodavců ve zdejší kolonii se odhaduje na přibližně 350 jedinců. </p> <p>Žijí v bezprostředním sousedství městského sídliště a kvůli častému kontaktu s lidmi mění své přirozené chování – ztrácejí plachost a pud sebezáchovy. Český svaz ochránců přírody (ČSOP) tu proto ve spolupráci s Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR) realizuje již od roku 2021 unikátní projekt tzv. Syslích hlídek.</p> <p class="paragraph"><span style="vertical-align:baseline">Terénní informační servis<b> </b>zajišťují proškolení studenti. Jejich úkolem je vysvětlovat lidem, jak se při návštěvě Radouče k hlodavcům chovat. Jedná se o součást evropského projektu Prospective LIFE. </span></p> <p class="paragraph"><span style="vertical-align:baseline">Návštěvníci si sysly oblíbili a vyhledávají s nimi blízký kontakt, což však pro zvířata představuje riziko. Lidé je často krmili nadměrným množstvím potravy nebo nevhodnými potravinami, jako jsou piškoty, pečivo nebo dokonce i hranolky. Sysli tak ztrácejí přirozenou plachost a instinkty. Může je pak snáze ulovit predátor, problémem mohou být i volně pobíhající psi. Proškolené hlídky z místní organizace ČSOP Klenice na lokalitě během sezóny potkávají tisíce lidí, a pokud je potřeba, situaci trpělivě vysvětlují. </span></p> <p class="paragraph"><span style="vertical-align:baseline"><i>„Naším cílem není lidem kontakt se zvířaty zakazovat, ale ukázat jim, jak syslům nevědomky neubližovat. Nevhodná strava způsobuje zvířatům vážné zdravotní potíže. Chceme docílit toho, aby bylo každodenní soužití obyvatel města a kriticky ohrožených syslů bezpečné a prospěšné pro obě strany,”</i> vysvětluje Eliška Prouzová z Českého svazu ochránců přírody.  </span></p> <p class="paragraph"><span style="vertical-align:baseline">Na přelomu 40. a 50. let 20. století se sysel obecný běžně vyskytoval na travnatých mezích, v porostech zemědělských plodin, na loukách a pastvinách a byl považován za zemědělského škůdce. Kvůli změnám v hospodaření ale začal z naší krajiny rychle mizet. Přibližně o 40 let později bylo syslů tak málo, že byli zařazeni mezi kriticky ohrožené druhy. </span></p> <p class="paragraph"><span style="vertical-align:baseline">Projekt Syslích hlídek je součástí oficiálního záchranného programu.<i> „Sysel obecný patří mezi naše nejohroženější savce a Radouč je jeho významnou lokalitou. Spolupráce s ČSOP nám tu umožňuje efektivně reagovat na rizika spojená s velkou návštěvností. Přímá komunikace hlídek s lidmi v terénu je účinnou cestou, jak udržet tuto zdejší populaci stabilní,“</i> doplňuje Jitka Matoušová z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, která záchranný program sysla obecného koordinuje.  </span></p> <p class="paragraph"><span style="vertical-align:baseline"><i>„Službu Syslích hlídek vykonávají studenti, z nichž většina prošla oddíly Mladých ochránců přírody v Mladé Boleslavi. K přírodě tak mají blízko, a když se naskytla možnost stráže přírody v Radouči, neváhali a zapojili se do projektu. V tomto roce se jich za léto na lokalitě prostřídá celkem 11. Hlídat začali o červnových víkendech, od 1. července již na místě pomáhají každý den. Za dny, kdy hlídky službu letos vykonávaly, měly již okolo 500 interakcí s návštěvníky. Můžeme ale potvrdit, že přítomnost syslích hlídek na lokalitě několik let v řadě je znát. Většina lidí ví, jak se na Radouči má chovat, a krmení nevhodnou potravou rok od roku ubývá,”</i> prozradila Milada Vrbová, místní organizátorka brigádníků ze základní organizace ČSOP Klenice.  </span></p> <p class="paragraph"><span style="vertical-align:baseline">Radouč je jedním ze 40 míst v České republice, kde se sysel obecný ještě vyskytuje. V roce 2006 se odhadovalo, že tu přežívá posledních 5 zvířat. Hrozilo, že kolonie zanikne. Od roku 2007 tu proto probíhá pastva ovcí a kosení. Sysli totiž potřebují nízký trávník, aby se mohli rozhlížet, jestli jim nehrozí nebezpečí. Péče o území pomohla a počty syslů na Radouči se pomalu začaly zvyšovat.  </span></p> <p>Celostátních záchranných programů pro ohrožené druhy nyní běží již patnáct. Díky nim se v naší přírodě daří zlepšovat stav populací kupříkladu právě syslů obecných, užovky stromové či hořečků. Pro druhy, které jsou ohroženy na místní úrovni, se připravují regionální akční plány. Koordinátorem je Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. Více na <a href="https://www.zachranneprogramy.cz/" target="_blank">https://www.zachranneprogramy.cz</a>. </p> <p>Společná tisková zpráva Agentury ochrany přírody a krajiny ČR a Českého svazu ochránců přírody.</p> <a href="https://aopk.gov.cz/web/cz/-/sysli-hlidky-na-radouci-opet-pomahaji-chranit-kriticky-ohrozena-zvirata"> Celý článek </a> Thu, 09 Jul 2026 08:23:00 GMT https://aopk.gov.cz/vsechny-aktuality?p_p_id=OddBEP14fhGw&p_p_lifecycle=0&_OddBEP14fhGw_groupId=20121&_OddBEP14fhGw_articleId=26884264 Ondřej Nitsch 2026-07-09T08:23:00Z https://aopk.gov.cz/vsechny-aktuality?p_p_id=OddBEP14fhGw&p_p_lifecycle=0&_OddBEP14fhGw_groupId=20121&_OddBEP14fhGw_articleId=26755076 <p>Pro českou ochranu přírody se americký model stal v mnohém inspirací. 250 let od přijetí Deklarace nezávislosti 4. července 1776 je příležitostí pro malé ohlédnutí.</p> <p>V USA byl v roce 1872 vyhlášen vůbec první národní park ve světě v povodí řeky Yellowstone. V roce 1916, v době, kdy v Evropě i jinde zuřila 1. světová válka, měly Spojené státy americké národních parků již devět a měly také instituci, které o ně koordinovaně pečovala - <a href="http://www.nps.gov" target="_blank">National Park Service</a>. Měly i zákony o ochraně přírodních zdrojů a systémový přístup k prevenci lesních požárů a zalesňování. Ucelený územní systém ochrany přírody, který zahrnuje chráněná území různých kategorií, se stal později základem i pro ochranu přírody i v mnoha zemích Evropy vč. České republiky. </p> <p>V roce 1940 vzniká Správa Spojených států pro ryby, planě rostoucí rostliny a volně žijící živočichy (<a href="http://www.fws.gov" target="_blank">U.S. Fish and Wildlife Service</a>), která se zaměřuje na druhovou ochranu. Zákon o ohrožených druzích (Endangered Species Act, ESA) byl schválen v roce 1973. Až do přijetí směrnice o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin tehdejším Evropským hospodářským společenstvím (EHS) o 19 let později představoval vůbec nejkomplexnější legislativní nástroj na ochranu přírody. Propojuje totiž účelně druhovou a územní ochranu. Navíc zahrnuje nejen druhy, ale i poddruhy a v případě obratlovců dokonce ohrožené nebo potenciálně ohrožené místní populace.</p> <p>Agentura ochrany životního prostředí Spojených států (<a href="http://www.epa.gov">U.S. Environmental Protection Agency</a>) byla ve srovnání s jinými federálními institucemi založena poměrně pozdě. Stalo se tak až v roce 1970. Jejím základním posláním je chránit lidské zdraví a přírodní prostředí, tedy ovzduší, vodní prostředí a souš. Představuje kombinaci ústředního orgánu státní správy, odborné instituce, inspekce životního prostředí a celostátního veřejně přístupného zdroje důvěryhodných informací. Z ochrany přírody zodpovídá za sledování a regulaci invazních nepůvodních druhů a jejich odstraňování z ekosystémů. </p> <p>Při institucionalizaci tuzemské státní ochrany přírody probíhající od devadesátých let minulého století byl americký model důležitou inspirací. </p> <p>Přestože Spojené státy americké jsou v mnoha ohledech jen obtížně porovnatelné s Evropou, tamější zkušenosti státní ochrany přírody inspirují stále. V souvislosti s probíhající klimatickou změnou čerpá česká ochrana přírody například znalosti o požárním managementu, obnově říčního kontinua či likvidaci invazních druhů. </p> <p>Více například ve starším článku <a href="http://www.casopis.ochranaprirody.cz/mezinarodni-ochrana-prirody/organizace-ochrany-prirody-v-usa-pouceni-pro-evropu/" target="_blank">o organizaci ochrany přírody v USA</a> v časopise Ochrana přírody. <br />  </p> <a href="https://aopk.gov.cz/web/cz/-/casopis-ochrana-prirody-cerven-1"> Celý článek </a> Fri, 03 Jul 2026 22:30:00 GMT https://aopk.gov.cz/vsechny-aktuality?p_p_id=OddBEP14fhGw&p_p_lifecycle=0&_OddBEP14fhGw_groupId=20121&_OddBEP14fhGw_articleId=26755076 Karolína Šůlová 2026-07-03T22:30:00Z https://aopk.gov.cz/vsechny-aktuality?p_p_id=OddBEP14fhGw&p_p_lifecycle=0&_OddBEP14fhGw_groupId=20121&_OddBEP14fhGw_articleId=26710149 <p>Noční motýl bourovec trnkový patří podle ‚Červeného seznamu bezobratlých‘ mezi nejohroženější druhy motýlů v České republice především proto, že se v krajině přestalo tradičně hospodařit. Záchranný program, který má zajistit, aby z naší přírody nezmizel úplně, nyní schválilo Ministerstvo životního prostředí.</p> <p>Program za podpory evropského projektu Prospective LIFE připravila Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci s odborníky, kteří se tomuto druhu motýla věnují.</p> <p>„<em>Cílem záchranného programu je pomoci bourovci přežít a vrátit ho i na místa, kde dříve přirozeně žil. Proto nyní ministerstvo schválilo program na jeho záchranu, podobně jako u <a href="https://mzp.gov.cz/cz/agenda/priroda-a-krajina/ochrana-druhu/aktivni-nastroje-druhove-ochrany/schvalene-zachranne" target="_blank">dalších druhů ohrožených vyhynutím</a>. Bourovec trnkový v současnosti přežívá na nevelkém počtu lokalit pouze ve čtyřech jádrových oblastech na jižní a jihovýchodní Moravě – v národním parku Podyjí, širší oblasti Pálavy, v Bílých Karpatech a na Uherskobrodsku. Populace jsou však vzájemně izolované, jejich počet se snižuje a další osud tohoto motýla závisí na cílené péči a ochraně míst, kde se doposud vyskytuje</em>,“ říká Jan Šíma, ředitel odboru druhové ochrany a implementace mezinárodních závazků MŽP. </p> <p>Bourovec trnkový potřebuje především rozmanitou krajinu. Záchranný program proto počítá s kombinací nejrůznějších drobných opatření – prosvětlování křovin, zajištění extenzivní pastvy, sečení či výsadby pásů vhodných dřevin. Plánuje se i záchranný chov a vypouštění motýlů či housenek na místa, kde v minulosti žili. Podobný přístup se osvědčil u dalšího ze vzácných motýlů, <a href="https://www.zachranneprogramy.cz/regionalni-akcni-plany/okac-skalni-chko-ceske-stredohori/" target="_blank">okáče skalního</a>, kterého se daří postupně do přírody navracet. </p> <p>Housenky bourovce se vyživují především na keřích trnky a hlohu. Komplikací je, že dospělí motýli zvládnou létat jen na malé vzdálenosti. Samci uletí maximálně kilometr, samice zůstávají víceméně na místě. To způsobuje, že zbývající populace obvykle nejsou vzájemně propojené a jsou tedy velmi citlivé na jakoukoli změnu prostředí.</p> <p>„<em>Zkušenosti z Rakouska a Německa ukazují, že v záchraně bourovce trnkového je klíčová spolupráce se zemědělci, vinaři a sadaři. Právě proto se na ni chceme zaměřit – chystáme pravidelná setkání s praktickými ukázkami vhodného hospodaření i exkurze na místa, kde se těmto motýlům doposud daří. Pomůže to nejen bourovcům, ale i dalším rostlinám a živočichům, kteří k životu potřebují podobné prostředí</em>,“ vysvětluje Jindřiška Jelínková z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. </p> <p>„<em>Celostátních záchranných programů pro ohrožené druhy nyní běží již patnáct, díky nim se v naší přírodě daří zlepšovat stav populací kupříkladu třeba syslů, užovky stromové či hořečků. Evropský projekt Prospective LIFE nám umožňuje zaměřit se i na další druhy – prvním z nich je právě bourovec trnkový</em>,“ konstatuje František Pelc, ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.</p> <p>Prioritou Ministerstva životního prostředí je uchovat krajinu ve stavu, kdy poskytuje domov co nejširšímu spektru rostlin a živočichů. Resort proto věnuje pozornost jak ochraně takovýchto ohrožených druhů, tak stavu přírody a její rozmanitosti jako celku.</p> <p>„<em>Nedávno jsme aktualizovali Strategii ochrany biologické rozmanitosti ČR a nyní se zaměřuje na dokončení Národního plánu na obnovy přírody. Zdravá a odolná krajina totiž přináší jasné benefity pro člověka – lépe zadržuje vodu, pomáhá zmírnit dopady klimatické změny a znamená i potravinovou bezpečnost</em>,“ dodává ředitel Jan Šíma. </p> <p><em>(Společná tisková zpráva MŽP a AOPK ČR)</em></p> <p><a class="mr-3 link-arrow link-arrow-simple" href="https://portal23.nature.cz/publik_syst/files/rl_bezobratli2017.pdf" target="_blank">Červený seznam bezobratlých</a></p> <p><a class="mr-3 link-arrow link-arrow-simple" href="https://www.zachranneprogramy.cz/bourovec-trnkovy/zachranny-program-zp/" target="_blank">Záchranný program bourovce trnkového</a></p> <p>Foto Václav John</p> <a href="https://aopk.gov.cz/web/cz/-/kdo-mizi-za-trnkovym-kerem"> Celý článek </a> Wed, 01 Jul 2026 08:57:00 GMT https://aopk.gov.cz/vsechny-aktuality?p_p_id=OddBEP14fhGw&p_p_lifecycle=0&_OddBEP14fhGw_groupId=20121&_OddBEP14fhGw_articleId=26710149 Pavel Gejdoš 2026-07-01T08:57:00Z https://aopk.gov.cz/vsechny-aktuality?p_p_id=OddBEP14fhGw&p_p_lifecycle=0&_OddBEP14fhGw_groupId=20121&_OddBEP14fhGw_articleId=26618989 <p>Obálku zdobí fotografie reliktního boru v chráněné krajinné oblasti Kokořínsko – Máchův kraj. Není to náhoda, tato CHKO si letos připomíná padesát let od vyhlášení.</p> <p>To, co pro přírodu Kokořínska znamenalo <a href="https://www.casopis.ochranaprirody.cz/z-nasi-prirody/kokorinsko-je-50-let-chranenou-prirodou/" target="_blank">ustanovení chráněnou krajinnou oblastí</a>, shrnuje ve svém článku Ladislav Pořízek. Za hlavní výzvu do budoucna pak považuje především plošné vysychání krajiny. AOPK ČR proto připravuje rozsáhlou revitalizaci Jestřebských slatin včetně koryta Robečského potoka. </p> <p>V rubrice Péče o přírodu a krajinu se dočtete, k čemu slouží <a href="https://www.casopis.ochranaprirody.cz/pece-o-prirodu-a-krajinu/co-jsou-studie-systemu-sidelni-zelene/" target="_blank">studie systému sídelní zeleně</a>. Mají v zastavěném území vytvořit propojený a funkční systém zelených ploch, který je provázán i s okolní krajinou. Takový dokument mimo jiné pomáhá efektivně obhájit investice do zeleně před zastupiteli i veřejností. </p> <p>Pavel Pešout se zamýšlí nad tím, zda <a href="https://www.casopis.ochranaprirody.cz/pece-o-prirodu-a-krajinu/ma-stat-vlastnit-chranena-uzemi/" target="_blank">má stát vlastnit chráněná území</a>. I když se jedná o ekonomicky náročnou formu ochrany přírody, v mnoha případech jde o nejefektivnější nástroj. Platí to však zejména v případě, kdy jsou příslušné k nakládání s majetkem státu přímo státní organizace ochrany přírody. </p> <p>Hned dva články se věnují lesnímu hospodaření. Integrovaný projekt LIFE Jedna příroda měl mimo jiné ověřit, co by v současných podmínkách znamenal návrat k jeho tradičním formám, jako je <a href="https://www.casopis.ochranaprirody.cz/pece-o-prirodu-a-krajinu/navrat-k-tradicnim-zpusobum-lesniho-hospodareni/" target="_blank">pařezení, vyhrabávání padanky či lesní pastva</a>. Nešlo jen o samotné provedení zásahů, cílem bylo také zjistit, jak náročná je příprava lokalit, jaké jsou náklady a možná rizika. Rozhodně nejde o univerzální recept pro všechny lesy, ale o rozšíření nástrojů, které má ochrana přírody a lesní hospodáři k dispozici. Konkrétní zkušenosti <a href="https://www.casopis.ochranaprirody.cz/pece-o-prirodu-a-krajinu/pastevni-haj-pod-brnikem-v-ceskem-stredohori/" target="_blank">s lesní pastvou pod Brníkem</a> v Českém středohoří pak shrnuje článek Jakuba Kyseloviče. </p> <p>Kateřina Hanzalíková popisuje <a href="https://www.casopis.ochranaprirody.cz/vyzkum-a-dokumentace/prehlizena-problematika-antikoagulacnich-rodenticidu/" target="_blank">rizika používání antikoagulačních rodenticidů</a> a konstatuje, že se ve složitém systému potravního řetězce jedná o velmi nevyzpytatelné látky a v predikci jejich účinků na ekosystém máme stále mezery. </p> <p>Integrovaný projekt LIFE Jedna příroda se věnoval i komunikaci, zejména s vlastníky a hospodáři. Zkušenosti a doporučení jsou shrnuty v článku <a href="https://www.casopis.ochranaprirody.cz/zamereno-na-verejnost/osvedcene-komunikacni-postupy-v-ochrane-prirody/" target="_blank">Osvědčené komunikační postupy v ochraně přírody</a>. </p> <p>Průzkum veřejného mínění, který probíhal v národním parku Šumava, se zaměřoval na to, <a href="https://www.casopis.ochranaprirody.cz/zamereno-na-verejnost/kdo-je-na-sumave-nejkrasnejsi/" target="_blank">jak lidé vnímají na Šumavě velké obratlovce</a> a soužití s nimi. Ukázalo se, že lidé mají obecně o zvířata velký zájem, jednoznačným favoritem je pak rys ostrovid. </p> <p>Do tajů financování ochrany přírody prostřednictvím evropských fondů čtenáře zasvětí r<a href="https://www.casopis.ochranaprirody.cz/rozhovor/rozhovor-s-janem-krizem/" target="_blank">ozhovor s Janem Křížem</a>, vrchním ředitelem sekce ekonomiky životního prostředí na MŽP. </p> <p>A článek v rubrice Mezinárodní ochrana přírody se věnuje <a href="https://www.casopis.ochranaprirody.cz/mezinarodni-ochrana-prirody/zonacie-narodnych-parkov/" target="_blank">zonaci slovenských národních parků</a>. </p> <p>Všechny články i starší čísla časopisu jsou k dispozici na <a href="https://www.casopis.ochranaprirody.cz/">https://www.casopis.ochranaprirody.cz/<br /> </a><br /> Přejeme zajímavé čtení</p> <a href="https://aopk.gov.cz/web/cz/-/casopis-ochrana-prirody-cerven"> Celý článek </a> Fri, 26 Jun 2026 10:43:00 GMT https://aopk.gov.cz/vsechny-aktuality?p_p_id=OddBEP14fhGw&p_p_lifecycle=0&_OddBEP14fhGw_groupId=20121&_OddBEP14fhGw_articleId=26618989 Karolína Šůlová 2026-06-26T10:43:00Z https://aopk.gov.cz/vsechny-aktuality?p_p_id=OddBEP14fhGw&p_p_lifecycle=0&_OddBEP14fhGw_groupId=20121&_OddBEP14fhGw_articleId=26477537 <p>Někdo opakovaně ničí dřevěnou bezpečnostní bariéru. Skála v horní části rychle opadává, mění se v suť a vstup na hranu je velmi nebezpečný!</p> <p>Agentura ochrany přírody a krajiny ČR v létě minulého roku sanovala nebezpečnou skálu Zámky v Praze Bohnicích. Nestabilní část skály byla odtěžena a při horním okraji skalní stěny bylo vybudováno masivní dřevěné zábradlí jako viditelná zábrana vstupu veřejnosti na okraj skály.</p> <p>Poslední květnový týden neznámí vandalové dřevěné kůly vyvrátili a shodili dolů ze skály. Začátkem tohoto týdne byla instalace obnovené bariéry téměř dokončena, ale ve čtvrtek ji na několika místech neznámý pachatel záměrně a opakovaně zapálil. Událost řešíme společně s Policií ČR a Hasičským záchranným sborem. </p> <a href="https://aopk.gov.cz/web/cz/-/vandalismus-v-prirodni-pamatce-zamky-v-prazskych-bohnicich"> Celý článek </a> Fri, 19 Jun 2026 11:42:00 GMT https://aopk.gov.cz/vsechny-aktuality?p_p_id=OddBEP14fhGw&p_p_lifecycle=0&_OddBEP14fhGw_groupId=20121&_OddBEP14fhGw_articleId=26477537 Ondřej Nitsch 2026-06-19T11:42:00Z https://aopk.gov.cz/vsechny-aktuality?p_p_id=OddBEP14fhGw&p_p_lifecycle=0&_OddBEP14fhGw_groupId=20121&_OddBEP14fhGw_articleId=26370676 <p>Dohoda, kterou uzavřeli generální ředitel Hasičského záchranného sboru ČR Vladimír Vlček a František Pelc, ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR), napomůže efektivním zásahům při likvidaci hnízd invazní sršně asijské. Stalo se tak ke konci Týdne invazních druhů, který AOPK ČR pořádala.</p> <p><em>„Likvidace hnízd sršně asijské vyžaduje odborné vybavení, zkušenosti i úzkou spolupráci všech zapojených složek. Uzavřená dohoda nastavuje jasná pravidla komunikace a koordinace mezi hasiči a ochránci přírody, díky čemuž budeme schopni reagovat rychle a efektivně. Naším společným cílem je omezit šíření tohoto invazního druhu, a chránit tak přírodu i veřejnost,“</em> říká generální ředitel Hasičského záchranného sboru ČR, genpor. Vladimír Vlček.<br /> <br /> <em>„Klíčová je co nejrychlejší likvidace hnízd sršně asijské, která ohrožuje včelstva i volně žijící opylovače. S hasiči jsme si proto nyní nastavili pravidla pro vzájemnou informovanost a komunikaci. Podpis dohody na konci Týdne invazních druhů, který na jejich problematiku řadou akcí upozorňoval, je doslova symbolický,“</em> doplňuje František Pelc, ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. </p> <p>Sršeň asijská je o něco menší než naše sršeň obecná, je tmavší a bezpečně se pozná podle žlutě zbarvených konců končetin. Tato sršeň je nebezpečná hlavně pro včely, které napadá v úlech. Ohrožuje ale i pro volně žijící druhy hmyzu, protože se jimi živí. Hnízda sršně asijské jsou kulovitého až hruškovitého tvaru a mají vchod z boku. Nejčastěji bývají vysoko v korunách listnatých stromů nebo v lidských stavbách, výjimečně ale mohou být i v keřích nebo i v zemi.</p> <p>Od roku 2023 byla na území ČR zaznamenána dvě hnízda sršně asijské, <a href="https://invaznidruhy.aopk.gov.cz/-/prvni-hnizdo-srsne-asijske-u-nas-zlikvidovano?redirect=%2Faktuality%3Fp_p_id%3Dcom_liferay_asset_publisher_web_portlet_AssetPublisherPortlet_INSTANCE_HRo2z80srivr%26p_p_lifecycle%3D0%26p_p_state%3Dnormal%26p_p_mode%3Dview%26_com_liferay_asset_publisher_web_portlet_AssetPublisherPortlet_INSTANCE_HRo2z80srivr_delta%3D10%26p_r_p_resetCur%3Dfalse%26_com_liferay_asset_publisher_web_portlet_AssetPublisherPortlet_INSTANCE_HRo2z80srivr_cur%3D4" target="_blank">první z nich bylo likvidováno kvůli obtížné přístupnosti Hasičským záchranným sborem ve spolupráci s AOPK ČR, druhé pak jen AOPK ČR.</a> Podle takzvaného Eradikačního plánu pro sršeň asijskou, který vydalo Ministerstvem životního prostředí, by měla být první nalezená hnízda sršně asijské v ČR likvidována výhradně Hasičským záchranným sborem ve spolupráci s AOPK ČR. K tomu dnes uzavřená dohoda přispívá. <br /> Agentura ochrany přírody a krajiny ČR se problematice invazních druhů věnuje dlouhodobě. Systematicky mapuje jejich výskyt, aktuálně zejména v projektu <a href="https://aopk.gov.cz/mapovani-a-monitoring-invaznich-druhu" target="_blank">Mapování a monitoring invazních druhů</a> a spravuje <a href="https://portal23.nature.cz/nd/" target="_blank">Nálezovou databázi ochrany přírody</a>, ve které si lze záznamy o výskytu jednotlivých invazních i dalších druhů vyhledat. V rámci své územní působnosti provádí přímou likvidaci či regulaci invazních druhů. Taktéž koordinuje zásahy proti prvním zaznamenaným výskytům invazních druhů z tzv. unijního seznamu, v posledních letech zejména proti sršni asijské a raku mramorovanému. </p> <p>Společná tisková zpráva Agentury ochrany přírody a krajiny ČR a Hasičského záchranného sboru České republiky.</p> <a href="https://aopk.gov.cz/web/cz/-/hasici-a-ochranci-prirody-budou-spolupracovat-pri-likvidaci-hnizd-invazni-srsne-asijske"> Celý článek </a> Mon, 15 Jun 2026 09:54:00 GMT https://aopk.gov.cz/vsechny-aktuality?p_p_id=OddBEP14fhGw&p_p_lifecycle=0&_OddBEP14fhGw_groupId=20121&_OddBEP14fhGw_articleId=26370676 Ondřej Nitsch 2026-06-15T09:54:00Z https://aopk.gov.cz/vsechny-aktuality?p_p_id=OddBEP14fhGw&p_p_lifecycle=0&_OddBEP14fhGw_groupId=20121&_OddBEP14fhGw_articleId=26430350 <p>Na obnovu ekologické konektivity, tedy vzájemného propojení nejrůznějšími bariérami rozdělené krajiny, se zaměřuje nový projekt Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) ČR, financovaný z Programu švýcarsko-české spolupráce.</p> <p>Ve spolupráci s dalšími partnery^[1] se soustředí se nejen na dopravu, ale i elektrická vedení či bariéry ve vodních tocích. </p> <p>„<em>Krajina je dnes protkaná hustou sítí bariér od dálnic přes jezy až po elektrická vedení, které omezují přirozený pohyb živočichů a izolují jejich populace. Ty pak nejsou vzájemně propojené a jsou tedy velmi citlivé na jakoukoli změnu. Vloni jsme to mohli doslova v přímém přenosu sledovat u putování losa Emila. Chceme snížit dopady těchto bariér na naši přírodu, v projektu se proto zaměřujeme na konkrétní opatření ve třech oblastech – na zemi, ve vodě a ve vzduchu</em>,“ popisuje Václav Hlaváč z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. </p> <p>Prvním pilířem projektu je ochrana průchodnosti krajiny pro velké savce, jako jsou rys ostrovid, vlk obecný, medvěd hnědý a los evropský. Odborníci zaktualizují vymezení biotopu Vybraných zvláště chráněných druhů velkých savců a prověří, jak je zajištěna ochrana průchodnosti krajiny v územních plánech. Identifikují také kritická místa, kde dochází ke střetu migračních tras těchto zvířat s dopravou či zástavbou. Tam, kde dálnice přerušují migrační cesty velkých savců, budou zpracovány studie proveditelnosti k odstranění nebo zmírnění těchto migračních bariér. </p> <p>Druhý pilíř se soustředí na zlepšení stavu vodních toků, zejména na to, aby jimi ryby mohly volně proplouvat. Tomu totiž brání řada bariér, jako jsou jezy a další překážky. Napomůže to do našich řek vrátit <a href="https://portal.nature.cz/w/druh-35045#/" target="_blank">lososa obecného</a>, úhoře říčního, pstruha obecného nebo mihuli potoční, prospěje to i perlorodce říční, která potřebuje pstruhy obecné pro své rozmnožování. Součástí bude také analýza minimálních zůstatkových průtoků ve vodních tocích a příprava dokumentace pro zprůchodnění 3 prioritních bariér v povodí Želivky.</p> <p>Třetí oblast se zaměřuje na vedení vysokého napětí. Úrazy elektrickým proudem či nárazy do vedení jsou totiž každoročně osudné pro desítky tisíc ptáků. Opatření přispějí k ochraně mnoha ohrožených druhů, včetně dravců, sov a čápů. Budou instalovány prvky zvyšující viditelnost vodičů a zemnících lan na vytipovaných 17 kilometrech elektrických vedení a zabezpečeno 40 nebezpečných sloupů v okolí hnízdišť čápa bílého. Současně se na 40 hektarech ochranných pásem pilotně otestuje, jak o plochy pod stožáry pečovat. Mohou totiž hostit významná společenstva rostlin a živočichů a tvořit tak vhodné prostředí pro řadu druhů, například bezobratlých a plazů, které jinde v intenzivně obhospodařované zemědělské krajině vhodné podmínky nenacházejí. </p> <p>„<em>Projekt přináší moderní a koordinovaný přístup k ochraně krajiny, který propojuje ochranu přírody, vodní hospodářství i energetickou infrastrukturu. Kombinuje koncepční, metodické i praktické přístupy, které přispějí k ochraně jak suchozemských, tak vodních organismů. Jeho výstupy budou využitelné pro veřejnou správu či územní plánování. Důležitou součástí je i posílení odborných kapacit a zvýšení povědomí veřejnosti o ochraně přírody</em>,“ dodává Václav Hlaváč.</p> <p>Foto Vlasta Škorpíková</p> <p><em>Poznámky: <br /> [1] Výzkumný ústav pro krajinu, v. v. i. Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. M. Povodí Vltavy, s. p., ČEZ Distribuce, a.s., EG. D., s.r.o., ČEPS, a.s., Hydrobiologický ústav - Biologické centrum Akademie věd ČR, v. v. i., Swiss Federal Institute of Technology in Zurich.</em></p> <a href="https://aopk.gov.cz/web/cz/-/bezpecnejsi-prekonavani-silnic-viditelnejsi-elektricke-vedeni"> Celý článek </a> Fri, 12 Jun 2026 08:05:00 GMT https://aopk.gov.cz/vsechny-aktuality?p_p_id=OddBEP14fhGw&p_p_lifecycle=0&_OddBEP14fhGw_groupId=20121&_OddBEP14fhGw_articleId=26430350 Pavel Gejdoš 2026-06-12T08:05:00Z https://aopk.gov.cz/vsechny-aktuality?p_p_id=OddBEP14fhGw&p_p_lifecycle=0&_OddBEP14fhGw_groupId=20121&_OddBEP14fhGw_articleId=26235816 <p>Zítra, v sobotu 13. června se v zoo v Hluboké nad Vltavou uskuteční první ročník akce s názvem Den pro českou přírodu.</p> <p style="margin-bottom:11px">Návštěvníci se seznámí s tím, co k životu potřebují ohrožené druhy živočichů i s tím, co se pro jejich ochranu v praxi dělá. Pořádají jej společně Zoo Hluboká a Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a je podpořen z evropského projektu Prospective LIFE. </p> <p style="margin-bottom:11px"><i>„Rozhodli jsme se ukázat, že zoologická zahrada není jen místo, kde se lidé mohou podívat na exotická zvířata. Je to i místo, které napomáhá ochraně naší přírody. Zoo Hluboká se například aktivně podílí na záchranném programu pro sysla obecného,“</i> vysvětluje Roman Kössl ze Zoo Hluboká.</p> <p style="margin-bottom:11px"><i>„Návštěvníky na různých stanovištích blíže seznámíme s ohroženými druhy našich živočichů. Představíme sýčka, sysla, užovku stromovou, vydru, velké šelmy, tedy rysa, vlka a medvěda. Dozvědí se také, jak žije bobr a že ryby opravdu neloví. Zaměříme se i na to, co mohou lidé pro přírodu udělat. Jde o pilotní akci, kterou bychom rádi přenesli i do dalších zoologických zahrad,“ </i> komentuje Jindřiška Jelínková z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.</p> <p style="margin-bottom:11px"><i>„Zejména děti se mohou těšit na soutěž, kreativní dílnu či komentovaná setkání u zvířat. Připojujeme se k takzvanému Týdnu invazních druhů - </i><i>Fakulta rybářství a ochrany vod Jihočeské univerzity</i><i> proto připravila stánek, kde ukáže tuzemské i invazní druhy raků. A představíme, k čemu jsou v krajině mokřady. Doufáme, že pestrý program návštěvníky zaujme“ </i>popisuje Michaela Jerhotová ze Zoo Hluboká. </p> <p><em>„Naší prioritou je samozřejmě udržet krajinu ve stavu, kdy poskytuje domov co nejširšímu spektru rostlin a živočichů. V případech, kdy se to nedaří, přicházejí na řadu speciální záchranné programy. Těch je nyní již čtrnáct. Díky nim se z naší přírody nevytratil třeba hvozdík písečný český, daří se zvyšovat počty syslů či užovek stromových. Evropský projekt Prospective LIFE nám umožňuje zaměřit se i na další vzácné rostliny a živočichy,“</em> dodává Jindřiška Jelínková.</p> <p><i></i></p> <p>Akce proběhne v sobotu 13. 6. 2026 od 10 do 16 h.</p> <p><a class="mr-3 link-arrow link-arrow-simple" href="https://zoohluboka.cz/akce-v-zoo" target="_blank">Celý program</a></p> <p style="margin-bottom:11px">Společná tisková zpráva Agentury ochrany přírody a krajiny ČR a Jihočeské zoologické zahrady Hluboká nad Vltavou.</p> <a href="https://aopk.gov.cz/web/cz/-/uz-za-tyden-den-pro-ceskou-prirodu-v-zoo-hluboka-nad-vltavou"> Celý článek </a> Fri, 12 Jun 2026 08:05:00 GMT https://aopk.gov.cz/vsechny-aktuality?p_p_id=OddBEP14fhGw&p_p_lifecycle=0&_OddBEP14fhGw_groupId=20121&_OddBEP14fhGw_articleId=26235816 Lucie Záhorová 2026-06-12T08:05:00Z https://aopk.gov.cz/vsechny-aktuality?p_p_id=OddBEP14fhGw&p_p_lifecycle=0&_OddBEP14fhGw_groupId=20121&_OddBEP14fhGw_articleId=26329037 <p>Podpora šetrné turistiky v chráněných krajinných oblastech, užší koordinace při tvorbě turistických map či údržbě turistických tras – to jsou hlavní body dohody, kterou v Náprstkově muzeu podepsaly Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR) a Klub českých turistů (KČT).</p> <p><i>„Nesmírně si ceníme toho, že v České republice se dá až na výjimky volně chodit krajinou. Chceme přispět k tomu, aby se lidé v přírodě chovali ohleduplně a nezavdávali tak příčinu k uzavírání cest. Síť značených turistických tras má být pro turistu zárukou, že se do vytýčeného cíle dostane bezpečně a bez nežádoucího vlivu na přírodu. Dohoda se státní ochranou přírody je příležitostí ukázat, že to myslíme vážně,“</i> vysvětluje Pavel Přílepek, předseda Klubu českých turistů. </p> <p>Dohoda byla podepsána v době, kdy si Český klub turistů připomíná 200 let od narození Vojty Náprstka, spoluzakladatele a prvního předsedy Klubu českých turistů. Osobnost tohoto významného českého vlastence, cestovatele, mecenáše a propagátora pokroku je s historií Klubu neodmyslitelně spjata. </p> <p><i>„Lidé do přírody patří a turisté jsou tak jedním z našich klíčových partnerů. Není náhoda, že si lidé ke svému pobytu mnohdy vybírají chráněná území. Právě v nich se totiž soustřeďují jedinečné přírodní i estetické hodnoty. Dohoda s Klubem českých turistů umožní účinněji chránit citlivá místa a zároveň zajistit, aby návštěvníci mohli přírodu nadále poznávat. Vnímám ji jako příspěvek k letošnímu Roku chráněných krajinných oblastí, který zaštítila Česká komise pro UNESCO,“ </i>komentuje podpis František Pelc, ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. </p> <p>AOPK ČR a KČT se zavázaly podporovat šetrné turistické aktivity. Díky tomu budou trasy vedeny s ohledem na únosnost území a ochranu přírodních hodnot, čímž se zajistí jejich dlouhodobá udržitelnost. Dokument zdůrazňuje význam ochrany přírody a její hodnoty při zachování možnosti aktivního trávení času v přírodě.</p> <p style="margin-bottom:11px"><a href="https://kct.cz/" target="_blank">KČT</a> bude při tvorbě a aktualizaci turistických map spolupracovat s AOPK ČR a respektovat ochranné režimy chráněných území. Spolupráce<b> </b>zahrnuje i vzájemné sdílení aktuálních mapových podkladů a dat o turistických trasách. KČT získá přístup k mapám AOPK ČR nejen o chráněných územích, zatímco AOPK ČR bude mít k dispozici mapové vrstvy KČT.</p> <p>Dohoda podporuje nejen ochranu přírody a prostupnost krajinou pro turisty, ale zároveň i komunitní a vzdělávací projekty. Ty pomohou šířit osvětu o hodnotách české přírody a udržitelném způsobu jejího poznávání.</p> <a href="https://aopk.gov.cz/web/cz/-/dohoda-aopk-a-kct"> Celý článek </a> Fri, 12 Jun 2026 05:03:00 GMT https://aopk.gov.cz/vsechny-aktuality?p_p_id=OddBEP14fhGw&p_p_lifecycle=0&_OddBEP14fhGw_groupId=20121&_OddBEP14fhGw_articleId=26329037 Pavel Gejdoš 2026-06-12T05:03:00Z https://aopk.gov.cz/vsechny-aktuality?p_p_id=OddBEP14fhGw&p_p_lifecycle=0&_OddBEP14fhGw_groupId=20121&_OddBEP14fhGw_articleId=26024322 <p>Datum 24. května připomíná význam národních parků, chráněných krajinných oblastí, maloplošných zvláště chráněných území či soustavy Natura 2000 nejen pro přírodu, ale i pro člověka.</p> <p>V České republice jsou nyní 4 národní parky, 27 chráněných krajinných oblastí, 125 národních přírodních památek, 110 národních přírodních rezervací, 1622 přírodních památek a 829 přírodních rezervací, některé z nich jsou součástí 42 ptačích oblastí či 1111 evropsky významných lokalit. Mnohá území potřebují péči, některým prospěje, když zůstanou zcela bez zásahů člověka. Chráněná území jsou důležitá nejen pro ochranu biodiverzity, ale i pro regionální rozvoj. Informace poskytuje <a href="https://drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/sumarizace/" target="_blank">Ústřední seznam ochrany přírody</a>. </p> <p>Agentura ochrany přírody a krajiny ČR pečuje kromě národních přírodních rezervací a památek také o 25 chráněných krajinných oblastí. Šest z nich letos slaví významné výročí. Jsou to sedmdesátiny chráněné krajinné oblasti (CHKO) Moravský kras, padesátiny CHKO České středohoří, Lužické hory, Kokořínsko-Máchův kraj a Pálava, deset let uplynulo od vyhlášení CHKO Brdy. Upozorňuje na ně <a href="https://aopk.gov.cz/web/cz/vsechny-akce">řada akcí</a> pod hlavičkou „<a href="https://aopk.gov.cz/-/rok-chko-2026-unesco?redirect=%2Ftiskove-zpravy%3Fp_p_id%3Dcom_liferay_asset_publisher_web_portlet_AssetPublisherPortlet_INSTANCE_QzcFGXLrEnoG%26p_p_lifecycle%3D0%26p_p_state%3Dnormal%26p_p_mode%3Dview%26_com_liferay_asset_publisher_web_portlet_AssetPublisherPortlet_INSTANCE_QzcFGXLrEnoG_delta%3D10%26p_r_p_resetCur%3Dfalse%26_com_liferay_asset_publisher_web_portlet_AssetPublisherPortlet_INSTANCE_QzcFGXLrEnoG_cur%3D3">Rok chráněných krajinných oblastí</a>“ a zaštitou České komise pro UNESCO. </p> <p>Návštěvníkům dnes slouží 15 návštěvnických a 9 menších informačních středisek, která jsou zařazena do programu Dům přírody. Upozorňuje na ně kampaň Dovolená začíná v Domě přírody. Její součástí je 1 700 km dlouhá cesta Zdeňka Rajnošky alias Obejdy, který je <a href="https://www.dumprirody.cz/akce/obejda-navstivil-jiz-5-domu-prirody/" target="_blank">pěšky vyrazil postupně prozkoumat</a>. Cestu by měl zakončit 18. června v Domě přírody Českého ráje.</p> <p>Navštěvníci Domů přírody mohou využít i speciální <a href="https://www.dumprirody.cz/o-domech-prirody/publikace/" target="_blank">návštěvnický pas</a>, při návštěvě pěti z nich získají odměnu</p> <p>Tipy na výlety do přírody v chráněných krajinných oblastech jsou pro inspiraci přehledně zobrazeny na stránce <a href="https://aopk.gov.cz/pojdte-s-nami-do-prirody">Pojďte s námi do přírody</a>. </p> <p>Foto: CHKO České středohoří je letos padesátiletá. Foto Jan Watzek</p> <a href="https://aopk.gov.cz/web/cz/-/edchu_souhrn"> Celý článek </a> Sun, 24 May 2026 06:45:00 GMT https://aopk.gov.cz/vsechny-aktuality?p_p_id=OddBEP14fhGw&p_p_lifecycle=0&_OddBEP14fhGw_groupId=20121&_OddBEP14fhGw_articleId=26024322 Lucie Záhorová 2026-05-24T06:45:00Z https://aopk.gov.cz/vsechny-aktuality?p_p_id=OddBEP14fhGw&p_p_lifecycle=0&_OddBEP14fhGw_groupId=20121&_OddBEP14fhGw_articleId=25990769 <p>V ČR i celé Evropě se v následujících letech očekává další rozvoj obnovitelných zdrojů energie, zejména větrných a fotovoltaických elektráren. Jsou součástí přechodu na nízkoemisní energetiku, mohou však mít i významné negativní dopady na volně žijící živočichy.</p> <p>Jedním z nich je mortalita ptáků a netopýrů v důsledku kolizí s technologiemi elektráren.</p> <p>K tomu, jak negativním dopadům předcházet a jak mortalitu účinně snižovat, však dosud chyběl souhrnný přehled zkušeností s realizací mitigačních opatření. Tuto mezeru se snaží zaplnit nová studie AOPK ČR<a href="https://bibliografie.nature.cz/soubor/W4orItL2G75h5Uln"> <em>„Mitigační opatření pro snížení mortality ptáků a netopýrů na větrných a solárních elektrárnách“</em></a>. Shrnuje poznatky z vědecké literatury, mezinárodních metodik i praktických zkušeností ze zahraničí a představuje opatření, která mohou výrazně snížit riziko kolizí a dalších negativních vlivů na biodiverzitu.</p> <p><em>„Studie doporučuje například vhodné umisťování elektráren mimo citlivé lokality a migrační koridory, sezónní odstávky turbín v době nejvyšší aktivity netopýrů či využití kamerových systémů s umělou inteligencí pro detekci ptáků. Současně také upozorňuje, že vedle přímé mortality mohou elektrárny způsobovat také fragmentaci krajiny, rušení živočichů či omezení migrační prostupnosti. Klíčové proto je tyto dopady mininalizovat,“</em> konstatuje Václav Hlaváč z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, jeden ze spoluautorů studie. </p> <p>Poznatky o účinnosti jednotlivých opatření se stále vyvíjejí. U řady technologií a přístupů zatím není k dispozici dostatek dlouhodobých dat nebo nejsou jednoznačné výsledky studií. Současně v době zpracování výše uvedené studie nebyly k dispozici publikované údaje zabývající se mortalitou ptáků a netopýrů na větrných či fotovoltaických elektrárnách v České republice. Dokument proto představuje aktuální stav poznání vycházející především ze zahraničních zkušeností, který bude nutné s postupujícím výzkumem a rozvojem technologií průběžně aktualizovat.</p> <p>V případě mortality ptáků evropské studie uvádějí úhyn až 13 ptáků na 1 MW instalovaného výkonu ročně, v některých lokalitách byly zaznamenány desítky uhynulých ptáků na jednu turbínu za rok. Vysokému riziku čelí především velcí plachtící ptáci a dravci, kteří létají ve výšce rotujících listů turbín. Mezi nejohroženější skupiny patří třeba orli, luňáci či motáci. V Německu se odhaduje, že kvůli kolizím s větrnými elektrárnami každoročně zahyne přibližně 3 % místní populace luňáka červeného. U některých druhů představují problém nejen přímé kolize, ale také rušení a změny chování. Studie ze severní Evropy například dokumentují, že v okolí větrných elektráren může docházet ke snížení reprodukční úspěšnosti nebo až k opouštění hnízdišť u orla mořského. </p> <p>Významné dopady byly zaznamenány také u netopýrů – například v Německu je každoročně odhadován úhyn více než 200 000 jedinců v souvislosti s provozem větrných elektráren. Negativní vlivy však nespočívají pouze v přímé mortalitě, ale také ve změnách chování a vyhýbání se lokalitám v okolí turbín. Studie z německých lesů ukázaly, že druhy rodu Myotis a netopýr ušatý (Plecotus auritus) vykazovaly vyhýbavé chování vůči větrným turbínám minimálně do vzdálenosti 450 metrů. Při vysokých rychlostech větru byla současně zaznamenána až o 77 % nižší aktivita těchto druhů.</p> <p>Ilustrační foto Jan Miklín, Sčítání netopýrů na Turoldu</p> <a href="https://aopk.gov.cz/web/cz/-/studie-oze-snizeni-vlivu-ptaci-netopyri"> Celý článek </a> Fri, 22 May 2026 09:43:00 GMT https://aopk.gov.cz/vsechny-aktuality?p_p_id=OddBEP14fhGw&p_p_lifecycle=0&_OddBEP14fhGw_groupId=20121&_OddBEP14fhGw_articleId=25990769 Karolína Šůlová 2026-05-22T09:43:00Z https://aopk.gov.cz/vsechny-aktuality?p_p_id=OddBEP14fhGw&p_p_lifecycle=0&_OddBEP14fhGw_groupId=20121&_OddBEP14fhGw_articleId=25251991 <p>Právě vyšlo.</p> <p>Obálku zdobí fotografie rozkvetlých kosatců sibiřských v chráněné krajinné oblasti Brdy. Není to náhoda – CHKO Brdy si letos připomíná deset let od vyhlášení. A protože letošních jubilantů je celkem šest, je rok 2026 Rokem chráněných krajinných oblastí, který zaštítila Česká komise pro UNESCO. Více se dočtete <a href="https://www.casopis.ochranaprirody.cz/uvodem/nejen-ochrana-prirody/" target="_blank">v úvodníku Františka Pelce</a>, ředitele Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. </p> <p>V rubrice Z naší přírody se dočtete, <a href="https://www.casopis.ochranaprirody.cz/z-nasi-prirody/ostrov-horske-prirody-uprostred-cech/" target="_blank">co Brdům přineslo vyhlášení chráněnou krajinnou oblastí</a> a jaké jsou plány jejích správců do budoucna. </p> <p>Evropský zelený pás – více než 2 500 km napříč Evropou připomíná časy, kdy byl tento světadíl po čtyři dekády druhé poloviny 20. století rozdělen železnou oponou. Dlouhodobé omezení přístupu do konkrétních oblastí v jinak zpravidla intenzivně využívané kulturní krajině dalo mnohde příležitost přírodnímu vývoji, který vyústil mimo jiné v přítomnost 40 národních parků, jimiž se dnes Zelený pás pyšní. Konkrétní aktivity, zaměřené na zlepšení přírodních podmínek podél jeho středoevropské části, popisuje <a href="https://www.casopis.ochranaprirody.cz/pece-o-prirodu-a-krajinu/obnova-posilujici-konektivitu/" target="_blank">článek v rubrice Péče o přírodu a krajinu</a>. </p> <p>Šíření brusnice borůvky v nejvyšších polohách našich hor je spojováno s ukončením tradičního obhospodařování, depozicí dusíku a také s globální změnou klimatu. Tomuto fenoménu se věnuje <a href="https://www.casopis.ochranaprirody.cz/pece-o-prirodu-a-krajinu/brusnice-boruvka-klicovy-protihrac/" target="_blank">článek Miroslava Zeidlera</a>. </p> <p>Možnosti, jak napomoci zajíci polnímu v době šíření myxomatózy, popisuje <a href="https://www.casopis.ochranaprirody.cz/pece-o-prirodu-a-krajinu/je-mozne-ucinne-pomahat-zajici-polnimu/" target="_blank">text Petra Marady</a>. Pro jejich úspěch je však nezbytné zapojení hospodářů i myslivců. </p> <p><a href="https://www.casopis.ochranaprirody.cz/vyzkum-a-dokumentace/trtina-pobrezni-v-beskydech/" target="_blank">Regulace beskydských štěrkonosných řek přerušila transport sedimentu</a>, řeky se zahlubují a jejich historické náplavy zarůstají lesem. Mizí tak unikátní biotopy a specializované druhy, jako židoviník německý a třtina pobřežní. Článek Kryštofa Chytrého a Veronika Kalníkové popisuje cestu k jejich obnově. </p> <p>To, jak jsou <a href="https://www.casopis.ochranaprirody.cz/vyzkum-a-dokumentace/jsou-ekodukty-vyuzivany-zivocichy/" target="_blank">ekodukty využívány volně žijícími živočichy</a>, zkoumali experti v rámci projektu TRIPASS. V České republice je nyní v provozu 36 ekoduktů a výzkum pomocí fotopastí potvrdil, že vliv má umístění ekoduktu v krajině, atraktivita biotopů v okolí a dostupnost potravních zdrojů. Kromě fotopastí se využívaly i další metody a ukázalo se, že ekodukty slouží nejen větším savcům, ale také například drobným savcům, netopýrům, plazům či motýlům. <a href="https://data.nature.cz/ds/146" target="_blank">Veřejná databáze ekoduktů</a> s hodnocením jejich účinnosti byla zveřejněna na stránkach AOPK ČR.</p> <p>V rubrice Právo v ochraně přírody se dočtete, že v srpnu 2025 byl již <a href="https://www.casopis.ochranaprirody.cz/pravo-v-ochrane-prirody/nove-prirustky-na-unijnim-seznamu-invaznich-druhu/" target="_blank">počtvrté aktualizován unijní seznam invazních druhů</a>. Do stávajícího výčtu přibylo dalších 8 druhů rostlin a 18 druhů živočichů. Drtivá většina z nich se v České republice vůbec nevyskytuje, najdeme zde ale i ty druhy, o které u nás není nouze. A těmi jsou křídlatky, norek americký a jelen sika.</p> <p><a href="https://www.casopis.ochranaprirody.cz/zamereno-na-verejnost/cesi-podporuji-ochranu-prirody/" target="_blank">Výsledky průzkumu veřejného mínění</a>, který se uskutečnil v rámci projektu Prospective LIFE potvrzují, že Češi ochrana přírody zajímá. Většina oslovených například podporuje rozšiřování chráněných území, celých 66 % lidí si pak myslí, že ochrana přírody by měla převažovat nad ostatními veřejnými zájmy. A na otázku, zda by podpořili ponechání neposečených trávníků ve městech kvůli zlepšení podmínek pro hmyz a opylovače, odpovědělo 76 % lidí kladně. </p> <p>Rubrika Z historie ochrany přírody pak zavede čtenáře do <a href="https://www.casopis.ochranaprirody.cz/z-historie-ochrany-prirody/kanalizacni-cistirna-v-praze-bubenci/" target="_blank">čistírny odpadních vod v pražské Bubenči</a>, která letos slaví 120 let provozu. </p> <p>A <a href="https://www.casopis.ochranaprirody.cz/rozhovor/rozhovor-s-jirim-zimou/" target="_blank">jaký je vztah nového rektora Univerzity Karlovy k ochraně přírody</a> a jaké jsou jeho priority ve funkci? To se dozvíte rozhovoru, který s Jiřím Zimou vedl Jan Plesník. </p> <p>A <a href="https://www.casopis.ochranaprirody.cz/mezinarodni-ochrana-prirody/novinky-ze-samarkandu/" target="_blank">co se dělo na 20. zasedání konference smluvních stran úmluvy CITES</a> v Samarkandu? Například byla výrazně posílena ochrana žraloků a rejnoků, pod kontrolu CITES se dostal i obchod se žabími stehýnky. </p> <p>Tyto i další články si můžete přečíst na webových stránkách <a href="https://www.casopis.ochranaprirody.cz/" target="_blank">casopis.ochranaprirody.cz</a>.</p> <p>Přejeme zajímavé čtení.</p> <a href="https://aopk.gov.cz/web/cz/-/jarni-cislo-casopisu-ochrana-prirody-2026"> Celý článek </a> Thu, 30 Apr 2026 05:55:00 GMT https://aopk.gov.cz/vsechny-aktuality?p_p_id=OddBEP14fhGw&p_p_lifecycle=0&_OddBEP14fhGw_groupId=20121&_OddBEP14fhGw_articleId=25251991 Lucie Záhorová 2026-04-30T05:55:00Z https://aopk.gov.cz/vsechny-aktuality?p_p_id=OddBEP14fhGw&p_p_lifecycle=0&_OddBEP14fhGw_groupId=20121&_OddBEP14fhGw_articleId=25235851 <p>V pátek 24. dubna byl nahlášen první letošní výskyt sršně asijské na našem území.</p> <p>Místem nálezu byla benzínová stanice u hraničního přechodu v Rozvadově. Jde o invazní druh nebezpečný pro včelstva a volně žijící hmyz. Pro jeho včasnou eliminaci jsou zásadní přímá pozorování od lidí, kteří na výskyt sršně upozorní. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR proto prosí veřejnost o spolupráci. </p> <p>„<em>Naštěstí se ukázalo, že se jedná o jednoho jedince, který poletoval v autobusu vracejícím se ze zájezdu z Paříže. Ráno po zastávce na odpočívadle začala být sršeň aktivní, následně byla osazenstvem autobusu eliminována a nahlášena přes aplikaci Nahlaš sršeň. Více jedinců v autobusu nalezeno nebylo. Pro jistotu však budeme v následujících týdnech podrobně monitorovat okolí benzínové stanice ve spolupráci s místní pobočkou Českého svazu včelařů,</em>“ popisuje Tomáš Görner z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. </p> <p>„<em>Děkujeme všem za duchapřítomné nahlášení. Ukazuje se, že je možný dovoz jedinců sršní i běžnou dopravou, nejen v kamionech se zbožím. Právě teď, v první půlce jara, hrozí riziko, že by mohlo dojít k dovozu přezimující královny, která by u nás mohla založit nové hnízdo. Je proto potřeba poletující královny odhalit dřív, než novou kolonii založí. Pokud byste se i vy setkali s hmyzem, který sršeň asijskou připomíná, nahlaste prosím tento nález (s fotografií a udáním místa nálezu) na e-mail invaznidruhy@aopk.gov.cz nebo přes aplikaci Nahlaš sršeň. Taková pozorování nám pomáhají. Děkujeme!,</em>“ dodává Tomáš Görner. </p> <p>Podle dosavadních poznatků se sršeň asijská do České republiky dostala především přepravou zboží. Do Evropy se z jihovýchodní Asie dostala v roce 2004 a od té doby se zde šíří. Od naší domácí sršně obecné pozná podle tmavšího těla a charakteristických žlutě zbarvených konců končetin. <br /> Napadá včelstva a je nebezpečná i pro volně žijící druhy hmyzu. Nejúčinnější způsob boje proti jejímu šíření je včasné odhalení a likvidace hnízd, která se obvykle nacházejí vysoko v korunách stromů nebo v lidských stavbách.</p> <p><strong>Pokud najdete hnízdo sršně asijské, doporučuje se následující postup:</strong></p> <ol> <li>Nesnažte se hnízdo sami odstraňovat – sršně mohou být agresivní a jejich bodnutí je bolestivé.</li> <li>Zachovejte bezpečnou vzdálenost – pokud je hnízdo vysoko ve stromě nebo v budově, nechoďte příliš blízko.</li> <li>Poznamenejte si přesnou lokalitu – pokud je to možné, vyfoťte hnízdo či jedince pro přesnější identifikaci.</li> <li>Nahlaste nález odborníkům – kontaktujte Agenturu ochrany přírody a krajiny ČR na e-mailu <a href="mailto:invaznidruhy@aopk.gov.cz">invaznidruhy@aopk.gov.cz</a> nebo použijte <a href="https://apps.apple.com/cz/app/nahla%C5%A1-sr%C5%A1e%C5%88/id6449090399" target="_blank">aplikaci Nahlaš sršeň</a>.</li> </ol> <p>Více informací k sršni asijské najdete na <a href="https://invaznidruhy.aopk.gov.cz/web/invazni-druhy/srsen-asijska" target="_blank">webových stránkách Invazní druhy</a>.<br />  </p> <a href="https://aopk.gov.cz/web/cz/-/prvni-letosni-zachyt-srsne-asijske-u-rozvadova-mel-dobry-konec-"> Celý článek </a> Wed, 29 Apr 2026 12:31:00 GMT https://aopk.gov.cz/vsechny-aktuality?p_p_id=OddBEP14fhGw&p_p_lifecycle=0&_OddBEP14fhGw_groupId=20121&_OddBEP14fhGw_articleId=25235851 Lucie Záhorová 2026-04-29T12:31:00Z https://aopk.gov.cz/vsechny-aktuality?p_p_id=OddBEP14fhGw&p_p_lifecycle=0&_OddBEP14fhGw_groupId=20121&_OddBEP14fhGw_articleId=24423545 <p>11. ročník City Nature Challenge startuje už tento pátek.</p> <p>O nadcházejícím víkendu 24. – 27. dubna se opět uskuteční mezinárodní mapovací soutěž City Nature Challenge v pozorování zvířat, rostlin nebo hub na území jednotlivých měst. [1] Letos se jich mezi sebou utká rekordních 780. Cílem je přitáhnout lidi k pozorování přírody právě ve městech. </p> <p>Pokud v tomto termínu budete v Praze, Brně, Českých Budějovicích, Ostravě, Olomouci, na Uherskohradišťsku [2] a na Veselsku [3], do boje o zápis co největšího počtu pozorovaných druhů zvířat, rostlin nebo hub se můžete zapojit i vy. Stačí k tomu mobilní telefon s aplikací iNaturalist. Druhy, které uvidíte, vyfoťte a s její pomocí zapište. Výsledky brzy po konci soutěže zveřejní hlavní organizátor na svých <a href="https://www.citynaturechallenge.org/" target="_blank">webových stránkách</a>. </p> <p>Minulý rok se City Nature Challenge účastnilo více než 107 tisíce lidí z 670 měst celého světa, kteří pomocí aplikace odeslali téměř 3,2 milionu záznamů o asi 73,5 tis. pozorovaných druzích. Nejvíce záznamů (149 tisíc) bylo z bolívijského La Paz. </p> <p>AOPK ČR je partnerem akce od roku 2018, kdy se Česká republika zapojila poprvé. V Praze ji od začátku organizuje Národní muzeum, v Brně má City Nature Challenge na starosti Hvězdárna a planetárium Brno, v uherskohradišťském regionu zlínská Univerzita Tomáše Bati, v Českých Budějovicích Biologické centrum AV ČR, na Veselsku Ústav geoniky AV ČR, v Olomouci Přírodovědecká fakulta Univerzity Palackého společně s Vlastivědným muzeem a v Ostravě Ostravské muzeum. V jednotlivých městech nebo regionech připravují místní organizátoři mnoho akcí pro veřejnost. [4] </p> <p>Objevovat přírodu můžete samozřejmě kdekoliv a kdykoliv, nejen během tohoto víkendu. Každé pozorování se totiž počítá. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR aktuálně také spustila mapovací akci Hledá se křeček. Více informací jak se zapojit najdete na adrese <a href="https://storymaps.arcgis.com/stories/94f9c037fb8c461cbce8aff3888cb3b1" target="_blank">krecek.nature.cz</a>.</p> <p>Získaná data – ta ze soutěže, z vašich cest nebo z pátrání po křečkovi – doplní <a href="https://portal23.nature.cz/nd/" target="_blank">Nálezovou databázi ochrany přírody</a>, kterou AOPK ČR spravuje. Data jsou důležitá pro vyhodnocování péče o území nebo druhy. Každým pozorováním, o kterém nám dáte vědět, pomáháte přírodu chránit. </p> <p><strong>Poznámky:</strong><br /> [1] Samotný projekt vznikl v roce 2016 v USA a zorganizovaly ho Natural History Museum v Los Angeles a California Academy of Science v San Franciscu. První ročník byl soubojem mezi těmito dvěma městy. <br /> [2] Uherské Hradiště, Staré Město, Kunovice<br /> [3] obce Ostrožská Nová Ves, Uherský Ostroh, Veselí nad Moravou, Vnorovy a Strážnice<br /> [4] Více informací o City Nature Challenge 2026 v České republice, jak se v jednotlivých městech zapojit nebo jak se do soutěže přihlásit, se dočtete na webových stránkách českých organizátorů <a href="https://www.citynaturechallenge.cz/" target="_blank">citynaturechallenge.cz</a>.</p> <p>Foto: Národní muzeum</p> <a href="https://aopk.gov.cz/web/cz/-/ukazme-spolecne-svetu-jak-rozmanita-je-priroda-v-nasich-mestech"> Celý článek </a> Mon, 20 Apr 2026 08:08:00 GMT https://aopk.gov.cz/vsechny-aktuality?p_p_id=OddBEP14fhGw&p_p_lifecycle=0&_OddBEP14fhGw_groupId=20121&_OddBEP14fhGw_articleId=24423545 Lucie Záhorová 2026-04-20T08:08:00Z https://aopk.gov.cz/vsechny-aktuality?p_p_id=OddBEP14fhGw&p_p_lifecycle=0&_OddBEP14fhGw_groupId=20121&_OddBEP14fhGw_articleId=23981632 <p>Na základě rozhodnutí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského je od 2. 4. do 30. 7. 2026. umožněno použití rodenticidních přípravků Stutox II a Ratron GW k regulaci hraboše polního.</p> <p>Příslušná nařízení stanovují podmínky, za kterých je možné tyto přípravky použít. Jejich znění je dostupné v níže uvedených odkazech: </p> <p><a class="mr-3 link-arrow link-arrow-simple" href="https://sbirkapp.gov.cz/detail/SPPDKNNPBU36YXXQ" target="_blank">Nařízení ÚKZÚZ pro omezené a kontrolované použití přípravku Stutox II</a><br /> <a class="mr-3 link-arrow link-arrow-simple" href="https://sbirkapp.gov.cz/detail/SPPMWK7UYE4G2VTQ" target="_blank">Nařízení ÚKZÚZ pro omezené a kontrolované použití přípravku Ratron GW</a></p> <p>Použití těchto přípravků bylo Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským omezeno na případy výrazně zvýšeného výskytu hraboše polního, konkrétně při překročení trojnásobku prahu škodlivosti. Aplikaci mohou provádět pouze profesionální uživatelé při dodržení všech podmínek stanovených v příslušných nařízeních a na etiketě přípravku. Aplikace se provádí výhradně cíleně do nor, případně pomocí speciálního stroje ukládajícího návnadu pod povrch půdy; plošný rozhoz rodenticidu na povrch pozemku není dovolen.</p> <p>Použití rodenticidů nesmí být v kolizi se zájmy dotčenými zákonem č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny v aktuálním znění. Omezeno je například v územích se zvláštní ochranou nebo v místě výskytu zvláště chráněných druhů. V těchto případech může vlastník či hospodařící subjekt uplatnit nárok na náhradu újmy podle zákona o ochraně přírody a krajiny (§ 58 zákona). Podrobné informace o podmínkách a postupu jsou uvedeny na našich <a href="https://aopk.gov.cz/nahrada-ujmy">webových stránkách</a>. </p> <p>Foto ilustrační: Petr Holub</p> <a href="https://aopk.gov.cz/web/cz/-/pravidla-pro-aplikaci-rodenticidu-k-regulaci-hrabose-polniho"> Celý článek </a> Tue, 07 Apr 2026 09:14:00 GMT https://aopk.gov.cz/vsechny-aktuality?p_p_id=OddBEP14fhGw&p_p_lifecycle=0&_OddBEP14fhGw_groupId=20121&_OddBEP14fhGw_articleId=23981632 Lucie Záhorová 2026-04-07T09:14:00Z https://aopk.gov.cz/vsechny-aktuality?p_p_id=OddBEP14fhGw&p_p_lifecycle=0&_OddBEP14fhGw_groupId=20121&_OddBEP14fhGw_articleId=23753778 <p>Agentura ochrany přírody a krajiny ČR zjišťuje, kde všude na našem území ještě tento hlodavec žije. Do mapování se může zapojit každý.</p> <p>Jakékoli pozorování živého, nebo uhynulého křečka, nebo vstupu do nory, je možné nahlásit prostřednictvím mobilních aplikací BioLog a iNaturalist [1].</p> <p><a href="https://portal.nature.cz/w/druh-34388#/" target="_blank">Křeček polní</a> byl dříve zcela běžný obyvatel našich polí, dnes je ale vyloženě vzácný. Patří mezi nejrychleji mizející savce v celé Eurasii. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR se proto snaží výskyt tohoto nápadně zbarveného hlodavce mapovat. Získaná data jsou důležitá pro nastavení vhodných ochranných opatření i pro rozhodování o šetrnějším hospodaření v místech, kde tento chráněný hlodavec stále přežívá. Přesná lokalizace umožní, že hospodaření nebude omezováno tam, kde se nevyskytuje. </p> <p>Křeček polní je pro mapování ideálním kandidátem, protože jej nelze zaměnit s žádným jiným hlodavcem. Má rezavý hřbet, černé břicho a bílé skvrny na bocích a za ušima. Na rozdíl od jiných druhů křečků, které se chovají jako mazlíčci v domácnostech, je větší, dorůstá až délky přes 30 cm a může vážit až půl kilogramu. </p> <p>„<em>Křeček polní je typickým stepním a lesostepním druhem, u nás žil dříve také ve středních a vyšších polohách, ale dnes se vyskytuje téměř výhradně v nížinách. Ale i odtud mizí. Ke svému životu totiž potřebuje pestrou zemědělskou krajinu s dostatkem potravy a úkrytů. Současné intenzivní zemědělství s velkými plochami kultur a rychlou sklizní mu však neposkytuje dostatek času na vytvoření zásob na zimu ani bezpečný úkryt před predátory,</em>“ vysvětluje Vladimír Hanzal, zoolog Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. </p> <p>„<em>Aktuální data nám ukazují, že se křeček objevuje také v blízkosti lidských sídel, sadů a zahrad. Může zde mít příznivější podmínky než v otevřené krajině s rozlehlými plochami monokulturních plodin,</em>“ dodává Vladimír Hanzal.</p> <p>Mapování křečka polního se zaměřuje hlavně na vyhledávání pobytových znaků v terénu, typicky křeččích nor. Tyto údaje se zaznamenávají do Nálezové databáze ochrany přírody (ND OP). Sleduje se nejen početnost populací, ale i celkový stav prostředí, ve kterém křečci žijí. Informace slouží mimo jiné k vymezení oblastí, kde je omezeno používání přípravků na hubení hlodavců, aby nedocházelo k nechtěným otravám nejen křečků, ale i jiných druhů živočichů. </p> <p>„<em>Plošné mapování křečka polního navazuje na podobnou akci z uplynulých let. Díky kampani Na veverky s mobilem, která běží už od roku 2018, přibylo do databáze více než 16,5 tisíce záznamů o pozorování veverky obecné. O něco více lidé hlásili výskyt veverek zbarvených dočerna, o něco méně těch zrzavých,</em>“ popisuje Karel Chobot, ředitel odboru monitoringu biodiverzity Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. „<em>Mapování a monitoring je jedním ze základních pilířů naší práce. Bez přesných a aktuálních dat o výskytu rostlin, živočichů a biotopů není možné přírodu a krajinu efektivně chránit a pečovat o ni,</em>“ uzavírá Karel Chobot. </p> <p><strong>Poznámka:</strong><br /> [1] K mapovací kampani Hledá se křeček polní připravila Agentura ochrany přírody a krajiny ČR přehlednou storymapu. K dispozici je na adrese <a href="https://storymaps.arcgis.com/stories/94f9c037fb8c461cbce8aff3888cb3b1" target="_blank">krecek.nature.cz</a>. </p> <p>Foto: Ondřej Prosický, A. Hanzalová a L. Brejšková</p> <a href="https://aopk.gov.cz/web/cz/-/hleda-se-krecek-polni"> Celý článek </a> Wed, 01 Apr 2026 08:17:00 GMT https://aopk.gov.cz/vsechny-aktuality?p_p_id=OddBEP14fhGw&p_p_lifecycle=0&_OddBEP14fhGw_groupId=20121&_OddBEP14fhGw_articleId=23753778 Lucie Záhorová 2026-04-01T08:17:00Z https://aopk.gov.cz/vsechny-aktuality?p_p_id=OddBEP14fhGw&p_p_lifecycle=0&_OddBEP14fhGw_groupId=20121&_OddBEP14fhGw_articleId=23518106 <p>Cena Agentury ochrany přírody a krajiny ČR se letos udělovala poosmé, již tradičně na konferenci Vybrané otázky naší přírody a krajiny, která je tentokrát zaměřena na nové přístupy k péči o přírodu.</p> <p>Ocenění předali František Pelc, ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny ČR a Michal Komárek, děkan Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity. </p> <p>Cenu AOPK ČR si odnesl Matyáš Malý za šetrné zemědělské hospodaření v CHKO České středohoří a významný podíl na rozsáhlé obnově stepí v přírodní rezervaci Milá [1]. Dalším oceněným byl Český svaz ochránců přírody Salamandr za 25 let intenzivní péče o přírodu a krajinu Beskyd, především za obnovu luk, mokřadů a lesů a propojování místních lidí při péči o toto pohoří [2]. Za nedávno zesnulého Tomáše Rothröckla, zakladatele národního parku Podyjí, si ocenění převzal jeho syn Tomáš [3]. </p> <p>„Letos slavíme rok chráněných krajinných oblastí, protože šest z nich si připomíná významné výročí. Chceme ukázat, že příroda se nedá dlouhodobě chránit bez spolupráce s lidmi, kteří v krajině žijí. Letošní ocenění jsou právě toho příkladem. Matyáš Malý je drobným soukromým zemědělcem, který navázal na rodinnou tradici a přispívá svým šetrným hospodařením k údržbě jedinečné krajiny Českého středohoří. ČSOP Salamandr se už pětadvacet let podílí na obnově luk, mokřadů a lesů v Beskydech. A Tomáš Rothröckl spojil celý svůj profesní život s péčí o krajinu Podyjí, ale zároveň hrál i významnou roli v začlenění české ochrany přírody do mezinárodních struktur. Všichni ukázali, jak důležitá je pro ochranu přírody práce na místní úrovni,“ konstatuje František Pelc, ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. </p> <p>Cena Agentury ochrany přírody a krajiny ČR chce upozornit na zajímavé osobnosti či počiny, které pomáhají zlepšit stav naší přírody. Přehled dosavadních laureátů je k dispozici na webové adrese <a href="https://aopk.gov.cz/web/cz/cena-aopk-laureati" target="_blank">aopk.gov.cz/web/cz/cena-aopk-laureati</a>.</p> <p>Cena se udělovala na konferenci Vybrané otázky naší přírody a krajiny, tentokrát s podtitulem Od hodnocení k hodnotám: nové přístupy k péči a komunikaci ochrany přírody. Jednalo se o závěrečnou konferenci projektu Jedna příroda, LIFE-IP: N2K Revisited, LIFE17 IPE/CZ/000005.</p> <p>Nominace pro další ročník může zaslat kdokoli a to na e-mailovou adresu <a href="mailto:karolina.sulova@aopk.gov.cz">karolina.sulova@aopk.gov.cz</a>.</p> <p>Foto Tomáš Junek</p> <p>Poznámky:<br /> [1] Matyáš Malý hospodaří na 135 ha zemědělské půdy, z níž velká část je v jeho osobním vlastnictví. Součástí vlastnictví je i vrch Milá (PR, EVL), s navazujícími travními porosty na úpatí. Dlouhodobě spolupracuje s AOPK ČR, a zároveň se i aktivně podílí na péči o krajinu. V rámci krajinotvorných programů realizuje na svých pozemcích a na propachtované půdě obnovu širokolistých stepních trávníků, formou výřezů náletových dřevin, sečením a extenzivní pastvou ovcí a koz, tvorbou dvou tůní a v lokalitě Škarpy (Hliniště) aktivně podporuje introdukovanou populaci syslů obecných. Zemědělská usedlost, jež tvoří zázemí jeho hospodářství, je dlouhodobě monitorována z hlediska výskytu sovy pálené, která zde ještě v roce 2015 hnízdila a v současné době je zde pozorována. V rámci projektu LIFE+ Stepi lounského středohoří se podílel na rozsáhlé obnově stepí vrchu Milá a nyní je udržuje pastvou ovcí a koz. <br /> [2] ČSOP Salamandr je profesionální nezisková organizace, která už 25 let pečuje o přírodu a krajinu Beskyd. Od počátku se zaměřovala na péči o louky, mokřady i lesy v CHKO Beskydy a přilehlém okolí, jen na bezlesí jde dnes o desítky lokalit, o které se pravidelně stará. Ve spolupráci s výzkumným ústavem Oseva PRO řeší zajištění osiva místních lučních druhů a jejich návrat na lokality, kde by jinak návrat pestrosti byl časově nepřiměřeně náročný nebo nemožný. Zapojují do dobrovolnictví při výsadbách sloužících ke změně struktury lesa řadu firem. Podílejí se i na dlouhodobém monitoringu, zejména motýlů. Jsou také tvůrci několika výstav a neobvykle pojatých naučných stezek. <br /> [3] <a href="https://www.casopis.ochranaprirody.cz/rozhovor/rozhovor-s-tomasem-rothrocklem-202501" target="_blank">www.casopis.ochranaprirody.cz/rozhovor/rozhovor-s-tomasem-rothrocklem-202501</a>, <a href="https://mzp.gov.cz/cz/pro-media-a-verejnost/aktuality/archiv-tiskovych-zprav/odesel-tomas-rothrockl-1955-2026" target="_blank">mzp.gov.cz/cz/pro-media-a-verejnost/aktuality/archiv-tiskovych-zprav/odesel-tomas-rothrockl-1955-2026</a></p> <a href="https://aopk.gov.cz/web/cz/-/ceny-za-ochranu-prirody-2026"> Celý článek </a> Wed, 25 Mar 2026 15:21:00 GMT https://aopk.gov.cz/vsechny-aktuality?p_p_id=OddBEP14fhGw&p_p_lifecycle=0&_OddBEP14fhGw_groupId=20121&_OddBEP14fhGw_articleId=23518106 Karolína Šůlová 2026-03-25T15:21:00Z https://aopk.gov.cz/vsechny-aktuality?p_p_id=OddBEP14fhGw&p_p_lifecycle=0&_OddBEP14fhGw_groupId=20121&_OddBEP14fhGw_articleId=21461307 <p>Konferenci Od hodnocení k hodnotám: nové přístupy k péči a komunikaci ochrany přírody bude ve středu 25. a čtvrtek 26. března 2026 hostit Aula České zemědělské univerzity (ČZU) v Praze (Kamýcká 1276, Praha-Suchdol).</p> <p>Pořádá ji Agentura ochrany přírody a krajiny (AOPK) ČR společně s Fakultou životního prostředí ČZU.</p> <p>Jednotlivé prezentace se zaměří například na hodnocení stavu předmětů ochrany soustavy Natura 2000, možnosti měření efektů a dopadů projektů v ochraně přírody, přiblížení, jak veřejnost vnímá takzvané pařezení (růst výmladků z pařezů pokácených stromů) a lesní pastvu či na zapojování vlastníků a hospodářů do ochrany přírody a vzdělávání pracovníků ochrany přírody.</p> <p>Účast na konferenci je zdarma. Registrace je možná na adrese <a href="https://aopk.gov.cz/registracni-formular" target="_blank">aopk.gov.cz/registracni-formular</a>. Pro ty, kteří se nebudou moci zúčastnit osobně, je naplánován živý přenos na YouTube kanále AOPK ČR. Po ukončení bude k dispozici záznam. Konference bude v češtině, tlumočení do jiného jazyka není naplánováno.</p> <p>Jde o závěrečnou konferenci projektu <a href="https://aopk.gov.cz/life-jedna-priroda" target="_blank">Jedna příroda</a>, spolufinancovaného z <a href="https://dotace.aopk.gov.cz/life" target="_blank">evropského programu LIFE</a>. Hlavním cílem tohoto projektu je nastavit a zajistit efektivnější systém péče o lokality soustavy Natura 2000 v České republice. Vhodná péče, opírající se o úzkou spolupráci s vlastníky a uživateli dotčených pozemků, má být zajištěna především díky plánování založenému na pravidelném a systematickém hodnocení vývoje stanovišť a druhů. Díky spolupráci státní správy s akademickou sférou jsou využívány nové znalosti jak o přínosech, které společnosti poskytuje přírodní kapitál těchto chráněných území, tak o nákladech spojených s péčí o ně.</p> <p>V rámci projektu Jedna příroda například vznikl dokument Hodnoty přírody, představující takzvaný koncept ekosystémových služeb. Na různých typech ekosystémů a způsobech hospodaření v české krajině ukazuje různé typy přínosů přírody lidem. Ke zhlédnutí je na <a href="https://youtu.be/vjAaB9PEJeU" target="_blank">youtu.be/vjAaB9PEJeU</a>. Více o projektu se lze dozvědět na webu <a href="http://www.jednapriroda.cz" target="_blank">www.jednapriroda.cz</a>.</p> <p>Na konferenci 26. až 28. května 2026 naváží <b>exkurze na projektových plochách</b> experimentálních opatření (lesní pastva a pařezení). Od hlavní věcné části konference jsou z praktických důvodů časově odděleny. Uskuteční se ve vegetačním období, kdy bude viditelný přínos z projektu financovaných a realizovaných opatření. Registrace na exkurze se uskuteční samostatně.</p> <p>Jde již o dvanáctou společnou konferenci, kterou k vybraným otázkám ochrany přírody pořádají Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí. Na konferenci budou již tradičně uděleny Ceny Agentury ochrany přírody a krajiny ČR za mimořádný počin či celoživotní práci pro přírodu. Záznamy z předchozích ročníků jsou k dispozici na na YouTube kanále AOPK ČR na adrese <a href="mailto:youtube.com/@aopk_cr/playlists" target="_blank">youtube.com/@aopk_cr/playlists</a>.</p> <a href="https://aopk.gov.cz/web/cz/-/jedna-priroda-zaverecna-konference"> Celý článek </a> Wed, 04 Mar 2026 09:44:00 GMT https://aopk.gov.cz/vsechny-aktuality?p_p_id=OddBEP14fhGw&p_p_lifecycle=0&_OddBEP14fhGw_groupId=20121&_OddBEP14fhGw_articleId=21461307 Pavel Gejdoš 2026-03-04T09:44:00Z https://aopk.gov.cz/vsechny-aktuality?p_p_id=OddBEP14fhGw&p_p_lifecycle=0&_OddBEP14fhGw_groupId=20121&_OddBEP14fhGw_articleId=21269617 <p>V posledním únorovém týdnu se tam konal seminář na téma „CHKO Krušné hory – hrozba, nebo příležitost?“</p> <p>Na pozvání poslance Jana Bureše se jej zúčastnila předsedkyně výboru pro životní prostředí Poslanecké sněmovny Berenika Peštová, poslanec Michal Kučera a více než 30 diskutujících. </p> <p>V úvodním slovu poslanec Jan Bureš nastínil, že smyslem semináře je ukázat možné přínosy a možná rizika spojená se záměrem vyhlášení chráněné krajinné oblasti (CHKO) Krušné hory a přispět tak k racionální diskusi. Náměstek ministra životního prostředí Vladislav Smrž konstatoval, že Krušné hory jsou mimořádnou hodnotou a zaslouží si zvýšenou péči, která by se však měla stát součástí regionálního rozvoje a co nejvíce reflektovat místní zájmy. Michal Servus, vrchní ředitel sekce ochrany přírody a krajiny MŽP, přítomné seznámil se stavem vypořádání námitek a připomínek k záměru (hotova je zhruba polovina) a ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) ČR František Pelc popsal kromě možných plusů a minusů principy zonace CHKO. Připomněl okolo dvou stovek jednání s klíčovými partnery (67 obcí, některé opakovaně, oba kraje, hospodáři apod.) a dále shrnul skutečnost, že zhruba polovina dotčených obcí vyhlášení CHKO Krušné hory podporuje anebo za určitých podmínek "strpí". Naopak obdobná část samospráv má k záměru výhrady a nesouhlasí s ním. Část výhrad může ale napomoci vyřešit právě projednávaná novela stavebního zákona, která by významně zjednodušila povolování staveb v zastavitelném území obcí.</p> <p>Předsedkyně výboru pro životní prostředí Berenika Peštová pocházející z ústeckého regionu kromě nesporných hodnot místní krajiny a přírody a potřeby její ochrany akcentovala i obavy nemalé části dotčených samospráv. Poslanec Michal Kučera, který v tomto regionu také žije, vnímá vyhlášení CHKO Krušné hory jako jednu z šancí na jeho celkovou socioekonomickou rehabilitaci po desetiletích exploatace.</p> <p>Radní Karlovarského kraje Jan Vrba přednesl vyvážené stanovisko kraje. Ten sice záměr neodmítá, ale vyjádřil celou řadu požadavků (nesouhlas s vynětím některých sídel, podmínkami solení vozovek apod.) a především považuje za důležité některé nejasnosti a protichůdné názory prověřit zadáním studie socioekonomických dopadů případného vzniku CHKO. Někteří zástupci samospráv, jako třeba starostka Blatna Iveta Houfová-Rabasová záměr vítají, protože by měl přispět nejen k lepší ochraně krajiny, ale i jejímu udržitelnému rozvoji. Naopak Jan Horník, starosta Božího Daru, považuje vyhlášení CHKO za zbytečné. Poukázal na fakt, že se v jejich městských lesích hospodaří příkladně přírodě blízkým způsobem již nyní, jeho postoj podpořil i zástupce místního SVOL Tomáš Kuchta. Starostka Loučné pod Klínovcem Jana Nýdrová popsala nejednoduchá jednání s AOPK ČR a MŽP, ocenila však jejich korektní a seriózní průběh a to, že se některé jednoznačně urbanizované a rozvojové zóny byly následně z návrhu CHKO vyňaty.</p> <p>Postřehy ze života a hospodaření v chráněné krajinné oblasti Český les shrnuli starosta Bělé nad Radbuzou Libor Picka a Josef Forst, jednatel Domažlických městských lesů. Konstatovali, že jejich dvacetileté zkušenosti jsou dobré, je však třeba co nejvíce záležitostí ujasnit dopředu a neměnit příliš často strategické postoje. Za neziskový sektor vystoupil předseda Českého svazu ochránců přírody Libor Ambrozek a mimo jiné konstatoval, že navzdory jedinečné přírodě jsou Krušné hory naším posledním velkým pohořím bez velkoplošné ochrany. </p> <p>Prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček ocenil konání semináře a zdůraznil potřebu balancování veřejných zájmů – ochrany přírody a krajiny jako veřejného zájmu a dobrých podmínek pro rozvoj podnikání, které je předpokladem ekonomické prosperity, jako neméně důležitého veřejného zájmu.</p> <p>Účastníci doporučili Ministerstvu životního prostředí, aby nechalo zpracovat socioekonomickou studii dopadů CHKO a při rozhodování o dalším postupu ve věci vyhlášení či nevyhlášení CHKO Krušné hory reflektovat i výslednou podobu stavebního zákona.</p> <p><br /> Krušné hory v zimě - foto Petr Krása. </p> <a href="https://aopk.gov.cz/web/cz/-/v-poslanecke-snemovne-diskuze-chko-krusne-hory"> Celý článek </a> Tue, 03 Mar 2026 10:51:00 GMT https://aopk.gov.cz/vsechny-aktuality?p_p_id=OddBEP14fhGw&p_p_lifecycle=0&_OddBEP14fhGw_groupId=20121&_OddBEP14fhGw_articleId=21269617 Pavel Gejdoš 2026-03-03T10:51:00Z https://aopk.gov.cz/vsechny-aktuality?p_p_id=OddBEP14fhGw&p_p_lifecycle=0&_OddBEP14fhGw_groupId=20121&_OddBEP14fhGw_articleId=20981674 <p>Obálka je trochu netradiční – zdobí ji detail hlavy bolena dravého. Právě dlouhodobému monitoringu reprodukce této ryby ve vodní nádrži Švihov na Želivce je totiž věnován jeden z hlavních článků čísla.</p> <p>Bolen dravý zde vytvořil mimořádně silnou populaci evropského významu, zařazenou do soustavy Natura 2000. Hydrobiologický ústav Biologického centra AV ČR zkoumal, <a href="https://www.casopis.ochranaprirody.cz/vyzkum-a-dokumentace/dlouhodoby-monitoring-reprodukce-bolena-draveho-modelovy-priklad-reofilni-ryby-v-degradovanem-prost/" target="_blank">jaké faktory ji ovlivňují</a>. Výzkumníci se zaměřili především na důsledky provozu vodního slalomového kanálu pod nádrží Trnávka, predaci jiker i celkový stav vodního toku. </p> <p><a href="https://www.casopis.ochranaprirody.cz/uvodem/uvodni-slovo-berenika-pestova/" target="_blank">Úvod</a> patří aktuálně projednávané rozsáhlé novele stavebního zákona. Komentuje ji předsedkyně výboru pro životní prostředí PSP Berenika Peštová. Tématu se v <a href="https://www.casopis.ochranaprirody.cz/rozhovor/rozhovor-s-ministrem-zivotniho-prostredi-petrem-macinkou/" target="_blank">rozhovoru</a> věnuje i Petr Macinka, který byl v době přípravy tohoto čísla časopisu ministrem životního prostředí.</p> <p><br /> Článek Michala Vávry se věnuje <a href="https://www.casopis.ochranaprirody.cz/pece-o-prirodu-a-krajinu/ekologicka-obnova-labistat/" target="_blank">obnově labišťat</a> ve středním a východním Polabí. Ta jsou posledními útočišti řady druhů rostlin a živočichů a s kanalizací řeky dochází i k jejich degradaci. Státní podnik Povodí Labe se je postupně revitalizuje a obnovuje. </p> <p>Výzkum zaměřený na efektivitu odpuzovačů, které by měly bránit kolizím vozidel se živočichy, popisuje článek s názvem: <a href="https://www.casopis.ochranaprirody.cz/vyzkum-a-dokumentace/kdyz-odpuzovace-neodpuzuji-slepa-silnice-ochrany-zivocichu/" target="_blank">„Když odpuzovače neodpuzují – slepá silnice ochrany přírody?“ </a> Výsledky testování nepotvrdily smysluplnost jejich používání. Článek konstatuje, že v průběhu testování bylo během 171 týdnů na úsecích o celkové délce pouhých 18,6 km (srov. celková délka silniční a dálniční sítě v ČR je 59 600 km) zaznamenáno 898 jedinců dvanácti druhů savců usmrcených na komunikaci. Tato čísla přitom představují na sledovaných úsecích jen nepatrný zlomek všech obětí silniční mortality. Dokud nebudou odpuzovače podloženy odborně ověřenými výsledky o jejich účinnosti, nelze je považovat za efektivní nástroj ochrany živočichů.</p> <p>Hned trojici autorů (Pavel Pešout, Francesco Kinský dal Borgo, Petr Marada) má článek zaměřený na <a href="https://www.casopis.ochranaprirody.cz/pece-o-prirodu-a-krajinu/dobrovolne-nastroje-v-peci-o-prirodu/" target="_blank">dobrovolné nástroje v péči o přírodu</a>. I v České republice přibývá osvícených vlastníků pozemků, firem a spolků, kteří cítí odpovědnost za stav přírody a aktivně podporují biodiverzitu. Zvyšuje se také počet cíleně vytvářených „soukromých rezervací“. V souvislosti s plněním cílů evropského nařízení o obnově přírody se stává stále aktuálnější tyto snahy ze strany státu více podporovat a počítat s nimi.<br /> Pavel Pešout v dalším textu popisuje roli, jakou by měly mít <a href="https://www.casopis.ochranaprirody.cz/pravo-v-ochrane-prirody/vyznamne-krajinne-prvky-v-narizeni-o-obnove-prirody/" target="_blank">významné krajinné prvky v aktuálně připravovaném národním plánu obnovy přírody</a>. Ten se totiž zaměřuje zejména na krajinu mimo chráněná území a jsou to právě krajinné prvky, které by měly být jedním z významných stavebních kamenů obnovy přírody. </p> <p><br /> Dva texty se věnují pobytu v přírodě. Lenka Hlaváčová porovnává<a href="https://www.casopis.ochranaprirody.cz/pravo-v-ochrane-prirody/regulace-taboreni-a-bivakovani-v-zahranici/"> přístup k regulaci veřejného táboření v několika evropských zemích</a> (Slovensko, Německo a Dánsko), jejichž právní systémy vycházejí z podobné kontinentální tradice jako u nás. Jiří Hušek pak představuje výstupy <a href="https://www.casopis.ochranaprirody.cz/zamereno-na-verejnost/expertni-skupina-k-problematice-trampingu/" target="_blank">expertní skupiny k problematice trampingu v CHKO Kokořínsko-Máchův kraj</a>.</p> <p><br /> V rubrice Mezinárodní ochrana přírody Jan Plesník shrnuje, jak vidí <a href="https://www.casopis.ochranaprirody.cz/mezinarodni-ochrana-prirody/stav-a-vyhled-zivotniho-prostredi-ve-svete/">UNEP stav a vývoj životního prostředí ve světě</a>. A s Janem Zajíčkem můžete navštívit dvě zajímavé jeskyně východního Rumunska. </p> <p>No a v neposlední řadě se dočtete, že letošek je Rokem chráněných krajinných oblastí pod záštitou České komise pro UNESCO. Bude upozorňovat na jejich význam pro přírodu a pro obyvatele, místní podnikatele i návštěvníky. Šest z nich letos slaví kulaté výročí - sedmdesátiny chráněné krajinné oblasti Moravský kras, padesátiny CHKO České středohoří, Lužické hory, Kokořínsko – Máchův kraj a Pálava. A hned v příštím čísle se dozvíte, jakých bylo 10 let CHKO Brdy.</p> <p>Přejeme zajímavé čtení.</p> <a href="https://aopk.gov.cz/web/cz/-/je-tu-prvni-letosni-cislo-casopisu-ochrana-prirody"> Celý článek </a> Fri, 27 Feb 2026 12:54:00 GMT https://aopk.gov.cz/vsechny-aktuality?p_p_id=OddBEP14fhGw&p_p_lifecycle=0&_OddBEP14fhGw_groupId=20121&_OddBEP14fhGw_articleId=20981674 Karolína Šůlová 2026-02-27T12:54:00Z https://aopk.gov.cz/vsechny-aktuality?p_p_id=OddBEP14fhGw&p_p_lifecycle=0&_OddBEP14fhGw_groupId=20121&_OddBEP14fhGw_articleId=19272314 <p>V Praze se schází na 60 odborníků z České republiky, Rakouska, Řecka a Ukrajiny na závěrečné konferenci k ochraně přírody na Ukrajině. Čeští a ukrajinští experti navrhli změny ukrajinské legislativy v ochraně přírody tak, aby byla připravená na vstup do Evropské unie.</p> <p>Dvouletý projekt byl financován z evropského programu LIFE a českým Ministerstvem životního prostředí. Jednalo se vůbec o první projekt, který byl na Ukrajině z tohoto programu financován. <br /> Základním předpokladem je přijetí dvou evropských směrnic, takzvané směrnice o ptácích a směrnice o stanovištích. S tím souvisí i začlenění ukrajinských cenných přírodních lokalit do soustavy evropských chráněných území Natura 2000. </p> <p><em>„Kromě porovnání legislativy jsme zhodnotili i institucionální zabezpečení ochrany přírody na Ukrajině. Jedním z návrhů pro ukrajinské kolegy je vytvoření agentury pro ochranu a péči o chráněná území a ochranu přírody. Takto specializovaná instituce bude potřeba i pro další naplňování evropských pravidel v monitoringu biodiverzity. Navzdory válce, která v jejich zemi zuří, dokáží kolegové odvádět výbornou práci,“</em> popisuje vedoucí projektu David Lacina z Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) ČR. </p> <p>Zahájení konference se účastní Vitalij Usatyj, vyslanec velvyslanectví Ukrajiny v České republice, a vrchní ředitel sekce ochrany přírody a krajiny Ministerstva životního prostředí ČR Michal Servus. Delegaci ministerstva hospodářství, životního prostředí a zemědělství Ukrajiny vede náměstek ministra Igor Zubovich, doprovázený řediteli odborů z ukrajinského ministerstva a zástupci nevládních organizací zabývajících se ochranou přírody na Ukrajině – Ukrajinské skupiny na ochranu přírody (UNCG) a EPL – Environment – People – Law. </p> <p><em>„Všichni jsme si samozřejmě byli dobře vědomi rizik spojených se závazkem realizace náročného projektu v zemi, která denně čelí teroristickým útokům ze strany Ruska. Navzdory krutým podmínkám byly všechny cíle projektu splněny. Zástupci chráněných území na Ukrajině, ukrajinského ministerstva životního prostředí a novináři také navštívili v roce 2024 česká chráněná území. Zaujal je náš institucionální systém ochrany přírody, který integruje moderní přístupy EU a USA,“</em> říká ředitel AOPK ČR František Pelc. </p> <p><em>„S výsledky projektu jsme velmi spokojeni, i přes obtížné podmínky na Ukrajině se podařilo dosáhnout úžasných věcí," </em>dodává Anastasia Drapaliuk z Ukrajinské skupiny na ochranu přírody (UNCG).</p> <p>Od 19. května do 8. června 2025 se na Ukrajině poprvé uskutečnil celonárodní „bioblitz“ – mapování výskytu rostlinných a živočišných druhů v přírodě pomocí iNaturalist, sociální sítě a aplikace pro určování organismů a soustředění záznamů o jejich výskytu.</p> <p>Výsledky z tohoto unikátního projektu občanské vědy velmi příjemně překvapily: zapojilo se 731 aktivních pozorovatelů a 1595 ověřovatelů, kteří pomáhali s určením druhů. Během tří týdnů společně nahráli 105 tisíc pozorování 5279 druhů. To představuje 28,4 procenta všech druhů živých organismů, které byly kdy na Ukrajině zmapovány pomocí iNaturalist. Nejčastěji účastníci zaznamenávali rostliny (36 procent) a hmyz (41 procent). Bylo také určeno přes 5000 nálezů 155 pro Ukrajinu nepůvodních druhů.</p> <p>V rámci projektu vznikla více než 400stránková kniha v ukrajinštině a angličtině o nejcennějších přírodních lokalitách Ukrajiny, včetně těch na okupovaných územích. V knihovně AOPK ČR přibyla sekce literatury vztahující se k ochraně přírody a přírodním hodnotám na Ukrajině. Knihovnu vytvořili ukrajinští odborníci darováním 120 titulů. Nejcennější částí knihovny jsou knihy dokumentující historii ochrany ukrajinské přírody.</p> <p>Aktivity jsou realizovány v rámci projektu <a href="http://aopk.gov.cz/ukrajina" target="_blank">Ochrana přírodního dědictví pro život na Ukrajině – ConNaturLIFE Ukraine</a> (101148569 — LIFE23-PRE-CZ-ConNaturLIFE Ukraine — LIFE-2023-PLP). <br />  </p> <a href="https://aopk.gov.cz/web/cz/-/odbornici-hledali-jak-upravit-ukrajinskou-ekologickou-legislativu-pro-vstup-do-eu"> Celý článek </a> Thu, 12 Feb 2026 10:34:00 GMT https://aopk.gov.cz/vsechny-aktuality?p_p_id=OddBEP14fhGw&p_p_lifecycle=0&_OddBEP14fhGw_groupId=20121&_OddBEP14fhGw_articleId=19272314 Pavel Gejdoš 2026-02-12T10:34:00Z https://aopk.gov.cz/vsechny-aktuality?p_p_id=OddBEP14fhGw&p_p_lifecycle=0&_OddBEP14fhGw_groupId=20121&_OddBEP14fhGw_articleId=18861300 <p>2. únor celosvětově připomíná jejich význam. Letos s tématem Mokřady a tradiční znalosti: Oslava kulturního dědictví.</p> <p>Světový den mokřadů má připomenout, proč je potřeba bažiny, slatiny, rašeliniště, pobřežní pásma rybníků, lužní lesy, nivy řek, mrtvá ramena, tůně, zaplavované louky či prameniště chránit. V České republice se za posledních sto let zkrátila celková délka říční sítě o 30 %, rozloha niv a mokřadů klesla o 80 %.</p> <p>Musely ustoupit intenzivnímu zemědělství i výstavbě. Jejich obnově v minulých letech napomáhaly finance z různých zdrojů. Z Projektového schematu AOPK ČR bylo podpořeno 288 drobnějších projektů. Z Národního plánu obnovy a krajinotvorných programů se financovalo 387 projektů za 116,6 mil. Kč. Jedná se o obnovy tůní, péči o malé vodní nádrže a například tvorbu přehrázek na obnovu rašelinišť a mokřadů.</p> <p>Proč? Protože mokřady jsou zásadní pro: <br /> ▪️ zadržování vody v krajině <br /> ▪️ široké spektrum rostlin a živočichů, kterým poskytují domov a potravu<br /> ▪️ a zmírňování dopadů změny klimatu </p> <p>V České republice je na seznamu mokřadů mezinárodního významu dle<a href="https://www.ramsar.org/"> Ramsarské úmluvy</a> zapsáno celkem 14 míst. Většina z nich leží v chráněných krajinných oblastech. A hned šest CHKO letos slaví své kulaté narozeniny - proto je rok 2026 Rokem chráněných krajinných oblastí pod záštitou České komise pro UNESCO. </p> <p>A některé z těchto výročních chráněných krajinných oblastí mají i vlastní mokřady mezinárodního významu. Jsou jimi CHKO Kokořínsko - Máchův kraj (Novozámecký a Břehyňský rybník, Mokřady Liběchovky a Pšovky) a CHKO Moravský kras s Podzemní Punkvou. </p> <p>Přehled všech našich mokřadů je k dispozici webu <a href="https://tokyamokrady.aopk.gov.cz/" target="_blank">Vodní toky a mokřady</a>. </p> <p>Foto: Květa Černohlávková</p> <a href="https://aopk.gov.cz/web/cz/-/den-mokradu"> Celý článek </a> Fri, 30 Jan 2026 17:25:00 GMT https://aopk.gov.cz/vsechny-aktuality?p_p_id=OddBEP14fhGw&p_p_lifecycle=0&_OddBEP14fhGw_groupId=20121&_OddBEP14fhGw_articleId=18861300 Lucie Záhorová 2026-01-30T17:25:00Z https://aopk.gov.cz/vsechny-aktuality?p_p_id=OddBEP14fhGw&p_p_lifecycle=0&_OddBEP14fhGw_groupId=20121&_OddBEP14fhGw_articleId=17186106 <p>Kvůli technické poruše nefungují pevné telefonní linky. Na opravě se pracuje.</p> <p>Omlouváme se za komplikace. Kontaktovat nás můžete prostřednictvím e-mailu nebo mobilních telefonů. Kontakty najdte zde <a href="https://aopk.gov.cz/nasi-zamestnanci">https://aopk.gov.cz/nasi-zamestnanci</a></p> <p>Ilustrační foto: sysel obecný, autor Květa Černohlávková</p> <a href="https://aopk.gov.cz/web/cz/-/telefony"> Celý článek </a> Mon, 12 Jan 2026 19:30:00 GMT https://aopk.gov.cz/vsechny-aktuality?p_p_id=OddBEP14fhGw&p_p_lifecycle=0&_OddBEP14fhGw_groupId=20121&_OddBEP14fhGw_articleId=17186106 Pavel Gejdoš 2026-01-12T19:30:00Z https://aopk.gov.cz/vsechny-aktuality?p_p_id=OddBEP14fhGw&p_p_lifecycle=0&_OddBEP14fhGw_groupId=20121&_OddBEP14fhGw_articleId=17148224 <p>To, v jakém stavu jsou naše potoky a řeky, zjišťoval dva roky tým odborníků z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. Experti podél vodotečí, potoků a menších řek prošli téměř 24 tisíc km, zmapovali tedy více než čtvrtinu z celkové délky našich vodních toků.</p> <p>Získané údaje o výpustích, příčných překážkách, nevhodném opevnění či zatrubnění koryt i o jiných problémech pak uložili do databáze. Ta bude pro správce povodí, vodoprávní úřady či ochranu přírody podkladem pro plánování vhodné péče o naše vodní toky a jejich blízké okolí. Evidence výpustí pak pomůže třeba v případě havárií.</p> <p>Mapování bylo součástí projektu <a href="https://aopk.gov.cz/pasportizace-vodnich-toku" target="_blank">Pasportizace vodních toků</a>, který byl financován z Národního plánu obnovy. „<i>Experti procházeli krajinou podél menších vodních toků a zaznamenávali do mobilní aplikace celou řadu údajů – například charakter dna či břehů, zjišťovali, co v okolí roste či zda je tu nějaká zástavba. Popisovali, zda je tok napřímený či přírodní, šířku koryta, množství a charakter příčných překážek. Pozornost věnovali také výpustím, jejich průměru a tomu, zda z nich něco vytéká,“</i> popisuje Kateřina Kujanová z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, koordinátorka projektu.</p> <p>„<i>Získali jsme ucelený přehled o tom, v jakém stavu jsou naše potoky a řeky. Zajímaly nás všechny potenciálně problematické prvky v korytech nebo jejich blízkosti. Díky projektu nyní evidujeme více než 15 tisíc výpustí, které mohou být rizikem kvůli znečištění, a přes 54 tisíc umělých příčných překážek, které mohou bránit rybám a dalším vodním živočichům v migraci. Našli jsme i více než 1400 bobřích hrází, z toho téměř 600 bobři již opustili,“</i> konstatuje Pavel Pešout z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.</p> <p>„<i>V minulosti se kvůli napřimování toku zkrátila délka říční sítě o 30 %. Z mapování například vyplynulo, že více než polovina ze sledovaných toků změnila trasu a je výrazně technicky upravena. Data nyní analyzujeme, aby se stanovily priority pro další postup. Někde má smysl potoky a řeky vracet do původních koryt a rozvolňovat je, aby se zpomalil odtok vody z krajiny, jinde takové procesy již probíhají samovolně, jsou i místa, pro která taková opatření nejsou vhodná. Odstranění příčných bariér napomůže tomu, aby se korytem mohli pohybovat ryby i jiní vodní živočichové. Revitalizace vodních toků je však důležitá nejen pro zadržení vody v krajině, ale i pro zlepšení její kvality. Přírodě blízké toky mají totiž vyšší schopnost samočištění,“</i> vysvětluje František Pelc, ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.</p> <p>Data jsou k dispozici na webu <a href="https://tokyamokrady.aopk.gov.cz/" target="_blank">tokyamokrady.aopk.gov.cz</a>, který integruje několik starších webových prezentací s novými údaji do jednoho celku. Jeho součástí je interaktivní mapová aplikace, sady dat ke stažení, fotodokumentace i metodická doporučení. Obsahuje i návrhy vhodných opatření s krátkými ilustračními videi.</p> <p>Poslední záznamy z mapování se teprve zpracovávají, výsledná čísla se tedy budou drobně lišit.</p> <p><br /> <em>Ilustrační foto Daniela Hlinková, Veronika Čermáková, Bohumil Fišer</em></p> <a href="https://aopk.gov.cz/web/cz/-/krok-po-kroku-vodni-toky"> Celý článek </a> Mon, 12 Jan 2026 10:30:00 GMT https://aopk.gov.cz/vsechny-aktuality?p_p_id=OddBEP14fhGw&p_p_lifecycle=0&_OddBEP14fhGw_groupId=20121&_OddBEP14fhGw_articleId=17148224 Pavel Gejdoš 2026-01-12T10:30:00Z https://aopk.gov.cz/vsechny-aktuality?p_p_id=OddBEP14fhGw&p_p_lifecycle=0&_OddBEP14fhGw_groupId=20121&_OddBEP14fhGw_articleId=16985182 <p>Česká příroda a krajina si v nastávajícím roce 2026 připomínají několik výročí.</p> <p>Jsou to sedmdesátiny chráněné krajinné oblasti (CHKO) Moravský kras, padesátiny CHKO České středohoří, Lužické hory, Kokořínsko-Máchův kraj a Pálava, deset let uplynulo od vyhlášení CHKO Brdy. Na význam chráněných krajinných oblastí pro přírodu a pro obyvatele, místní podnikatele i návštěvníky, bude proto po celý rok upozorňovat řada akcí. Uskuteční se pod hlavičkou „Rok chráněných krajinných oblastí“, zaštítila ho i Česká komise pro UNESCO. </p> <p>Chráněné krajinné oblasti pokrývají v současnosti okolo 11 500 čtverečních kilometrů, tedy asi 14,5 procenta plochy státu. Vyhlášeno jich zatím bylo 27 a spravuje je Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (kromě CHKO Šumava a Labské pískovce, které tvoří ochranná pásma národních parků). Společně chrání nejzachovalejší ukázky krajin – od nížin po hory – ve kterých lidé odpradávna hospodaří a vtiskli jim nezaměnitelný ráz.</p> <p>„<em>Chráněné krajinné oblasti patří ke společnému kulturnímu dědictví stejně jako kulturní památky. Ostré vrcholy a stepi sopečného Českého středohoří, obrysy vápencového bradla Pálavy, propast Macocha nebo Trosky v Českém ráji jsou součástí naší identity stejně jako silueta Hradčan, Smetanova symfonická báseň Má vlast či vlčnovská Jízda králů. Právě proto jsme se rozhodli jejich význam připomínat. Nejen, že jsou to ostrovy zachovalé přírody, ale slouží i jako modelová území pro dlouhodobě udržitelný rozvoj jejího hospodářského využívání z hlediska zemědělství, lesnictví, urbanismu a cestovního ruchu</em>,“ vysvětluje František Pelc, ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. </p> <p>Chráněné krajinné oblasti se člení do čtyř zón, kdy první a zčásti i druhá zahrnují různě velké fragmenty unikátního přírodního a přírodě blízkého prostředí, jakési rodinné stříbro – třeba horská rašeliniště s tundrovou vegetací, alpinské trávníky na hřebenech Jeseníků, zbytky přirozených lesů, krasové fenomény s unikátními rostlinnými společenstvy, lužní lesy v nivách řek, rybníky s navazujícími mokřady či podmáčené a květnaté louky. Patří sem takové poklady jako Velká kotlina, jedno z botanicky nejbohatších míst v střední Evropě, či Jizerskohorské bučiny, součást Světového dědictví UNESCO. Oproti tomu ale třetí a čtvrtou zónu tvoří hospodářsky běžně využívané lesy a pole, města a vesnice, které dotvářejí dochovaný ráz kulturní krajiny.</p> <p>„<em>Už v lednu se chystají hospodské kvízy v CHKO Kokořínsko-Máchův kraj či besedy v Brdech. Připravujeme exkurze, konferenci zaměřenou na péči o chráněné krajinné oblasti, další pak na krajinu minerálních vod. Nebudou chybět výstavy, soutěže, řada akcí se uskuteční v Domech přírody, návštěvnických střediscích chráněných krajinných oblastí</em>,“ dodává František Pelc. </p> <p>Chráněné krajinné oblasti lze rozdělit do několika skupin krajinných fenoménů. Území s dominantou pískovcových skal (CHKO Český ráj, Broumovsko, Labské pískovce, Kokořínsko-Máchův kraj), krasové oblasti (CHKO Moravský a Český kras, Pálava), nížiny s lužními lesy a nivami (CHKO Litovelské Pomoraví, Poodří a Soutok), pahorkatiny a vrchoviny (CHKO Křivoklátsko, Blaník, Železné hory, Brdy, Ždárské vrchy, Lužické hory), hory (např. CHKO Beskydy, Jeseníky, Jizerské a Orlické hory, Šumava, Český les, Blanský les, Bílé Karpaty). Zcela unikátní jsou pak pánve se soustavou rybníků (CHKO Třeboňsko), vulkanické kopce se stepními trávníky a křovinami (CHKO České středohoří) či krajina minerálních pramenů (CHKO Slavkovský les). </p> <p>Foto Pavel Gejdoš</p> <a href="https://aopk.gov.cz/web/cz/-/rok-chko-2026-unesco"> Celý článek </a> Tue, 30 Dec 2025 10:52:00 GMT https://aopk.gov.cz/vsechny-aktuality?p_p_id=OddBEP14fhGw&p_p_lifecycle=0&_OddBEP14fhGw_groupId=20121&_OddBEP14fhGw_articleId=16985182 Pavel Gejdoš 2025-12-30T10:52:00Z https://aopk.gov.cz/vsechny-aktuality?p_p_id=OddBEP14fhGw&p_p_lifecycle=0&_OddBEP14fhGw_groupId=20121&_OddBEP14fhGw_articleId=16368111 <p>Přejeme klidné prožití vánočních svátků a vše dobré do nadcházejícího roku 2026.</p> <p style="text-align:center"><img alt="" src="/documents/20121/16367974/AOPK+PF+2026.jpg/0bd7a523-3088-580b-e981-e46ed077e086?t=1765966077381" /></p> <p><br />  </p> <a href="https://aopk.gov.cz/web/cz/-/pf-2026"> Celý článek </a> Tue, 23 Dec 2025 07:00:00 GMT https://aopk.gov.cz/vsechny-aktuality?p_p_id=OddBEP14fhGw&p_p_lifecycle=0&_OddBEP14fhGw_groupId=20121&_OddBEP14fhGw_articleId=16368111 Lucie Záhorová 2025-12-23T07:00:00Z https://aopk.gov.cz/vsechny-aktuality?p_p_id=OddBEP14fhGw&p_p_lifecycle=0&_OddBEP14fhGw_groupId=20121&_OddBEP14fhGw_articleId=16386450 <p>Jeho obálku zdobí fotografie krápníkové výzdoby Amatérské jeskyně v chráněné krajinné oblasti Moravský kras.</p> <p>A ochraně jeskyní je věnován i <a href="https://www.casopis.ochranaprirody.cz/uvodem/uvodni-slovo-jana-pucka/" target="_blank">úvodník Milana Jana Půčka</a>, ředitele Správy jeskyní ČR. </p> <p>V rubrice Z naší přírody se dočtete, že <a href="https://www.casopis.ochranaprirody.cz/z-nasi-prirody/jelen-sika-klicovy-problem/" target="_blank">klíčovým problémem chráněné krajinné oblasti Slavkovský les je nepůvodní jelen sika</a>. Je lovecky atraktivní a myslivecká obec tudíž doposud neměla zájem jeho stavy redukovat. Nenáročný a přizpůsobivý sika toho dokázal velmi efektivně využít. V některých oblastech našeho státu dosáhla invaze jelena siky takových rozměrů, že zde téměř nenajdeme přírodní stanoviště, jež by jím nebyla významně poškozována. Dobře to lze doložit na příkladech dlouhodobě sledovaných rostlinných druhů a společenstev právě ve Slavkovském lese. </p> <p>V dalším článku v téže rubrice se dozvíte, co všechno žije a roste v oblasti <a href="https://www.casopis.ochranaprirody.cz/z-nasi-prirody/na-spicaku-nejsou-jenom-jeskyne/" target="_blank">národní přírodní památky Na Špičáku</a>. Není tu totiž jen známá jeskyně, ale i nebývale rozmanité lesní ekosystémy. Na Nízký Jeseník a střední Moravu se zaměřuje text, který hodnotí, jak se zde daří krahujci obecnému. Ukazuje se, že pro tento druh je problémem rychlé odtěžení kulturních smrčin v důsledku kůrovcové kalamity. O to víc je důležitá přímá ochrana hnízd. </p> <p>Martin Konvička s kolegy v článku <a href="https://www.casopis.ochranaprirody.cz/pece-o-prirodu-a-krajinu/ohnivacek-rdesnovy/" target="_blank">Ohniváček rdesový vyhubený, přenesený a globálně oteplený</a> popisují přenos části populace tohoto motýla před 20 lety z rakouských Alp na Šumavu. Zamýšlejí se, zda by se tento transfer mohl stát příkladem, jak chránit populace cenných druhů ohrožených klimatickou změnou. </p> <p>V textu <a href="https://www.casopis.ochranaprirody.cz/pece-o-prirodu-a-krajinu/bobr-evropsky-v-zachrannych-stanicich/" target="_blank">Bobr evropský v záchranných stanicích v České republice</a> najdete mimo jiné přehled o tom, kolik bobrů bylo od roku 2010 do záchranných stanic přijato, že více než 46 % jich bylo vypuštěno zpět do přírody a čtvrtina v nich uhynula. Ukazuje se, že mezi hlavní rizika, která bobry ohrožují, nepřekvapivě patří doprava. </p> <p>Podíváte se i do <a href="https://www.casopis.ochranaprirody.cz/vyzkum-a-dokumentace/vyznam-agrarnich-struktur-velkeho-roudneho/" target="_blank">národní přírodní památky Velký Roudný</a>. Agrární valy, tedy meze v minulosti vybudované z kamení, se tu staly útočištěm pro některé vzácné druhy, například endemického plže vřetenovku opavskou. </p> <p>Rubrika Právo v ochraně přírody se zaměřuje na <a href="https://www.casopis.ochranaprirody.cz/pravo-v-ochrane-prirody/lety-s-drony-ve-zvlaste-chranenych-uzemich/" target="_blank">létání s drony ve zvláště chráněných územích</a>. Nová pravidla pro jejich provoz platná od 1. září 2025 lety v rámci zvláště chráněných území v nekonfliktních případech zjednodušují. <br /> <br /> Jak veřejnost vnímá <a href="https://www.casopis.ochranaprirody.cz/zamereno-na-verejnost/pohled-verejnosti-na-tradicni-lesni-managementy/" target="_blank">znovuzavádění kdysi tradičních způsobů hospodaření</a>, jako je pařezení nebo lesní pastva? Pilotní průzkum, který se tomuto problému věnoval v projektu Jedna příroda, ukázal, že klíčové je, aby lidé porozuměli jejich přínosům pro přírodu. Důležité také je zacílení komunikace na historickou hodnotu tradičních opatření.</p> <p>Několik textů se věnuje jeskyním. V článku Jaroslava Hromase se dozvíte, jak byly před 75 lety <a href="https://www.casopis.ochranaprirody.cz/z-historie-ochrany-prirody/75-let-konepruskych-jeskyni/" target="_blank">objeveny Koněpruské jeskyně</a> a jak pokračoval jejich průzkum v dalších desetiletích. O práci a životní cestě Jaroslava Hromase, čerstvého držitele Ceny Správy jeskyní, se pak mnohé dozvíte v obsáhlém rozhovoru, který s ním vedl Karel Drbal. Do jeskyní – alespoň na ilustračních obrázcích – se podíváte i v článku o <a href="https://www.casopis.ochranaprirody.cz/z-historie-ochrany-prirody/zdenek-burian-120-let/" target="_blank">malíři Zdeňku Burianovi</a>. A pět druhů <a href="https://www.casopis.ochranaprirody.cz/mezinarodni-ochrana-prirody/jeskynni-mlocici-sardinie/" target="_blank">jeskynních mločíků ze Sardinie </a>včetně faktorů, které je ohrožují, popisuje Tomáš Holer. Na jejich průzkum vyrazil v roce 2023. </p> <p>Kulér se vrací k oslavám 70 let <a href="https://www.casopis.ochranaprirody.cz/kuler-zpravy-aktuality-zajimavosti/jak-jsme-s-obcemi-a-hospodari-spolecne-vysadili-alej-k-pripomenuti-70-let-chko-cesky-raj/" target="_blank">chráněné krajinné oblasti Český ráj</a>, prohlášení konference<a href="https://www.casopis.ochranaprirody.cz/kuler-zpravy-aktuality-zajimavosti/prohlaseni-konference-ricni-krajina-2025/" target="_blank"> Říční krajina 2025</a>, <a href="https://www.casopis.ochranaprirody.cz/kuler-zpravy-aktuality-zajimavosti/zprava-o-akci-kras-jeskyne-a-lide-2025/" target="_blank">konferenci Kras, jeskyně a lidé</a> a také k tomu, že UNESCO stanovilo <a href="https://www.casopis.ochranaprirody.cz/kuler-zpravy-aktuality-zajimavosti/13-rijna-mezinarodni-den-jeskyni-a-krasu/" target="_blank">13. říjen Mezinárodním dnem jeskyní a krasu</a>. Najdete tu ale i řadu jiných témat. </p> <p>Přejeme zajímavé čtení a všechno dobré v roce 2026.</p> <a href="https://aopk.gov.cz/web/cz/-/posledni-letosni-cislo-casopisu-ochrana-prirody"> Celý článek </a> Fri, 19 Dec 2025 13:06:00 GMT https://aopk.gov.cz/vsechny-aktuality?p_p_id=OddBEP14fhGw&p_p_lifecycle=0&_OddBEP14fhGw_groupId=20121&_OddBEP14fhGw_articleId=16386450 Karolína Šůlová 2025-12-19T13:06:00Z https://aopk.gov.cz/vsechny-aktuality?p_p_id=OddBEP14fhGw&p_p_lifecycle=0&_OddBEP14fhGw_groupId=20121&_OddBEP14fhGw_articleId=16980859 <p>Agentura ochrany přírody a krajiny ČR se spolupodílela na organizaci IX. ročníku Sázavského semináře – Semináře ke zprůchodnění migračních překážek ve vodních tocích 2025.</p> <p>Uskutečnil se 22. října 2025 v Praze v prostorách Povodí Vltavy, s.p. Odborné setkání přilákalo přibližně 60 účastníků z řad státní správy, výzkumných institucí, správců vodních toků i projektantů.</p> <p>Hlavním cílem semináře byla výměna zkušeností a prezentace aktuálních přístupů k odstraňování migračních bariér pro obnovu podélné konektivity vodních toků. Významným přínosem oproti minulým ročníkům byla účast zahraničních hostů, kteří představili příklady úspěšných projektů z jiných evropských zemí a nabídli širší kontext řešení této problematiky.</p> <p>Neža Posnjak z organizace WWF Dam Removal Europe se věnovala možnostem obnovy říčních systémů v rámci Evropské unie a dostupným nástrojům financování. Benoît Terrier z francouzské vodohospodářské agentury Agence de l’Eau Rhône Méditerranée Corse představil konkrétní zkušenosti s obnovou říčních toků a odstraňováním migračních překážek ve Francii. Jejich příspěvky byly hodnoceny jako velmi inspirativní a prakticky využitelné i v českých podmínkách.</p> <p>Program semináře dále nabídl řadu odborných prezentací (odkaz ke stažení <a href="https://konference.vrv.cz/seminar/" target="_blank">zde</a>) zaměřených na implementaci evropského nařízení o obnově přírody, výsledky případových studií z jednotlivých povodí i konkrétní projekty zprůchodňování jezů, mostních propustků a dalších bariér na vodních tocích v České republice. Závěrečná diskuse potvrdila význam mezioborové spolupráce a sdílení zkušeností pro další rozvoj této oblasti.</p> <p>Seminář byl spolufinancován se státní podporou Technologické agentury ČR v rámci projektu „<a href="https://aopk.gov.cz/ta-cr-vodni-systemy-a-vodni-hospodarstvi-v-cr-v-podminkach-zmeny-klimatu" target="_blank">Vodní systémy a vodní hospodářství v ČR v podmínkách změny klimatu</a>“ (SS02030027). AOPK ČR považuje svou účast na této tradiční odborné akci za důležitou součást podpory opatření směřujících ke zlepšení ekologického stavu vodních toků a obnově přirozených migračních tras vodních organismů.</p> <a href="https://aopk.gov.cz/web/cz/-/sazavsky-seminar-2025"> Celý článek </a> Tue, 09 Dec 2025 18:00:00 GMT https://aopk.gov.cz/vsechny-aktuality?p_p_id=OddBEP14fhGw&p_p_lifecycle=0&_OddBEP14fhGw_groupId=20121&_OddBEP14fhGw_articleId=16980859 Pavel Gejdoš 2025-12-09T18:00:00Z https://aopk.gov.cz/vsechny-aktuality?p_p_id=OddBEP14fhGw&p_p_lifecycle=0&_OddBEP14fhGw_groupId=20121&_OddBEP14fhGw_articleId=16194943 <p>AOPK ČR zaznamenala zvýšený výskyt jmelí na Frýdlantsku. Obce čekají zásahy do zeleně.</p> <p>Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR) monitorovala v roce 2025 výskyt jmelí bílého na území Frýdlantského výběžku na Liberecku. Výsledky ukazují, že v několika obcích – zejména v Heřmanicích, Kunraticích, Dětřichově, Višňové, Raspenavě a také ve Frýdlantu a v Bulovce – výrazně narostl výskyt jmelí bílého pravého (<i>Viscum album subsp. album</i>).</p> <p>Tento domácí poloparazit se v regionu šíří stále rychleji. Jmelí výrazně oslabuje stromy, zvyšuje riziko lámání větví a může postupně vést až k rozpadu celých alejí či solitérních dřevin. Silně napadené stromy se navíc stávají hlavními ohnisky dalšího šíření, klíčovými přenašeči semen jmelí jsou ptáci. Na Frýdlantsku roste jmelí zejména na lípách, topolech kanadských, jabloních, javorech.</p> <p>Včasná opatření jsou zásadní. Pokud je výskyt jmelí podchycen včas, lze zdravotní stav stromu stabilizovat a zpomalit další šíření.</p> <p>Doporučená opatření</p> <p>Na základě výsledků monitoringu AOPK ČR doporučuje obcím i majitelům pozemků následující kroky:</p> <ul> <li>Mechanické odstranění jmelí u mírně napadených stromů (řez větví s haustoriemi).</li> <li>Kácení silně napadených dřevin, zejména pokud je zasaženo více než 50 % koruny nebo pokud je snížena vitalita stromu.</li> <li>Kombinované postupy (řez + chemické ošetření) u památných, významných či kompozičně hodnotných stromů.</li> <li>Pravidelný monitoring a fotodokumentace stavu dřevin před a po zásahu.</li> </ul> <p><strong>Možnosti financování – až 100procentní dotace</strong></p> <p>Obce mohou péči o napadené dřeviny financovat prostřednictvím<a href="https://dotace.aopk.gov.cz/-/aopk-opzp-zmv-16-vyzva" target="_blank"> Operačního programu Životní prostředí, specifického cíle 1.6</a>, který umožňuje čerpání až 100 procent podporovaných nákladů. Podpořit lze jak zdravotní zásahy, tak odstranění nebezpečných jedinců a následnou výsadbu náhradní zeleně.</p> <p>Jak může pomoci veřejnost?</p> <ul> <li>Kontrolovat a včas ošetřovat vlastní ovocné stromy, kde se jmelí často objevuje.</li> <li>Hlásit obcím silně napadené nebo nebezpečné stromy na veřejných prostranstvích.</li> </ul> <p>AOPK ČR bude situaci ve Frýdlantském výběžku i v okolních regionech nadále sledovat a obcím poskytne metodickou i odbornou podporu při plánování zásahů. V plánu jsou i semináře o této problematice.</p> <p><br /> Foto Šárka Mazánková</p> <a href="https://aopk.gov.cz/web/cz/-/jmeli-symbol-adventu-ale-hrozba-pro-stromy"> Celý článek </a> Mon, 01 Dec 2025 10:57:00 GMT https://aopk.gov.cz/vsechny-aktuality?p_p_id=OddBEP14fhGw&p_p_lifecycle=0&_OddBEP14fhGw_groupId=20121&_OddBEP14fhGw_articleId=16194943 Pavel Gejdoš 2025-12-01T10:57:00Z https://aopk.gov.cz/vsechny-aktuality?p_p_id=OddBEP14fhGw&p_p_lifecycle=0&_OddBEP14fhGw_groupId=20121&_OddBEP14fhGw_articleId=15688749 <p>Program Dům přírody, který zahájila Agentura ochrany přírody a krajiny ČR v roce 2009, se rozvinul do rozsáhlého systému návštěvnických středisek a pokrývá již 18 chráněných krajinných oblastí a jednu národní přírodní památku a národní přírodní rezervaci. Vloni je navštívilo kolem půl milionu lidí. Nejnavštěvovanějším je Dům přírody Moravského krasu a Dům přírody Litovelského Pomoraví.</p> <p><em>„Program Dům přírody jsme koncipovali podle modelu, který funguje i jinde ve světě. Představuje území nejrůznějšího charakteru, aby bylo vidět, jak je příroda a krajina rozmanitá. Rádi bychom, aby si lidé odnášeli, co dělat proto, aby taková zůstala i v budoucnu. Klíčová je pro nás spolupráce s místními partnery. Domy přírody poskytují výukové a zážitkové programy především pro rodiny s dětmi, ale i ostatní skupiny. Často jsou zázemím pro akce místních spolků i institucí,“</em> vysvětluje Lenka Šoltysová z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.</p> <p>Program Dům přírody byl proto od počátku nastaven jako partnerský se zapojením místních (obcí, neziskových organizací, podnikatelů), kteří jsou investory nebo provozovateli návštěvnických středisek. AOPK ČR přispívá na provoz všech Domů přírody a informačních středisek ročně částkou kolem 11 mil. Kč, která tvoří asi 20 % veškerých provozních nákladů. Zbylé prostředky zajišťují provozovatelé s podporou místních subjektů, ze vstupného a z prodeje regionálních produktů či nabízených osvětových a vzdělávacích programů.</p> <p>Do Programu Dům přírody je zapojeno 23 partnerů jako investorů nebo provozovatelů návštěvnických středisek. Domy přírody poskytují 50 celoročních pracovních míst a dalších 115 sezónních brigádnických pozic. Hojně se do jejich práce zapojují i dobrovolníci. </p> <p>Nejnavštěvovanějším je Dům přírody Moravského krasu. Ročně si jej prohlédne na 30 000 návštěvníků a též zde organizují kolem 300 výukových a vzdělávacích programů. Na financování provozu se kromě AOPK ČR významně podílejí zdejší obce a podnikatelé. V současné době se dokončuje část nové expozice věnované životu v devonském moři, které se na území Moravského krasu rozprostíralo v prvohorách. Její otevření se plánuje v roce 2026. V Jihomoravském kraji jsou nyní v provozu 4 domy přírody - Dům přírody Bílých Karpat, Hodonínské Dúbravy, Moravského krasu a Pálavy. </p> <p>Nyní se připravují domy přírody pro interpretaci přírodních hodnot CHKO Jeseníky, CHKO Soutok, národní přírodní památky Lom ČSA a národní přírodní rezervace Jezerka. Na jaře se otevře nové informační středisko CHKO Jizerské hory na Mariánskohorských Boudách. Dlouhodobým cílem je spolu s místními partnery vybudovat návštěvnická střediska i ve zbývajících CHKO a vybraných národních přírodních rezervacích a památkách s vysokou návštěvností.</p> <p>Domy přírody jsou moderní návštěvnická a informační střediska ve zvláště chráněných územích. Nabízí interaktivní expozice, exkurze, přednášky a semináře nebo programy pro zájmové skupiny. Více na <a href="https://www.dumprirody.cz/" target="_blank">www.dumprirody.cz</a><br />  </p> <p>Foto: Dům přírody Moravského krasu, Den Země. Foto Leoš Štefka</p> <a href="https://aopk.gov.cz/web/cz/-/domy-prirody-navstevnost"> Celý článek </a> Wed, 26 Nov 2025 09:43:00 GMT https://aopk.gov.cz/vsechny-aktuality?p_p_id=OddBEP14fhGw&p_p_lifecycle=0&_OddBEP14fhGw_groupId=20121&_OddBEP14fhGw_articleId=15688749 Karolína Šůlová 2025-11-26T09:43:00Z https://aopk.gov.cz/vsechny-aktuality?p_p_id=OddBEP14fhGw&p_p_lifecycle=0&_OddBEP14fhGw_groupId=20121&_OddBEP14fhGw_articleId=15467936 <p>Na konci minulého týdne obdržela Agentura ochrany přírody a krajiny ČR informaci o napadení ovcí vlkem na Orlickoústecku, konkrétně v Oldřichovicích u Ústí nad Orlicí. Z místního šetření, charakteru útoku a zranění ovcí však vyplývá, že útok nebyl způsoben vlky, ale psy.</p> <p>Podle zjištění AOPK ČR došlo k napadení ovčího stáda 7. 11. v odpoledních hodinách. Stádo kamerunských ovcí se páslo na louce přímo vedle rodinného domu. Zabezpečeno bylo elektrickým ohradníkem o výšce 64 – 88 cm. Při útoku byla jedna ovce usmrcena, 2 jehňata se ztratila, 5 ovcí bylo zraněno. Charakter zranění ovcí však ukazuje na útok psa, nikoli vlka. </p> <p>Mimo velkoplošná zvláště chráněná území, jako jsou národní parky či chráněné krajinné oblasti, šetří ze zákona č. 115/2000 Sb o náhrádách škod škody způsobené vlkem obec s rozšířenou působností. Důležité ale je, aby co nejrychleji proběhlo místní šetření, proto pracovníci Agentury ochrany přírody a krajiny ČR ve dnech pracovního volna v rámci pohotovosti vyjíždějí i na tato místa. To chovatelům usnadňuje další postup. </p> <p>O každé události se zpracovává protokol, který je podkladem pro krajský úřad, který rozhodne o náhradě škody, pokud byla hospodářská zvířata napadena vlkem. Protokol obsahuje i doporučení pro chovatele – v tomto případě preventivně zvýšit elektrický ohradník minimálně na 120 cm. </p> <p>Chovatelé hospodářských zvířat mají k dispozici tři druhy ekonomických nástrojů, které pomáhají mírnit dopady vlka na tradiční pastvu hospodářských zvířat. Jedná se o systém náhrad škod za usmrcená hospodářská zvířata, z Operačního programu Životní prostředí se pak dotuje například budování vhodných ohradníků. Chovatelé mají nárok i na náhradu újmy za ztížení pastvy v místech, kde se vlci vyskytují. Veškeré informace jsou k dispozici na webové stránce <a href="https://www.navratvlku.cz/" target="_blank">www.navratvlku.cz</a>, kterou Agentura ochrany přírody a krajiny ČR provozuje. </p> <a href="https://aopk.gov.cz/web/cz/-/na-ovce-u-usti-nad-orlici-utocil-pes"> Celý článek </a> Thu, 13 Nov 2025 13:02:00 GMT https://aopk.gov.cz/vsechny-aktuality?p_p_id=OddBEP14fhGw&p_p_lifecycle=0&_OddBEP14fhGw_groupId=20121&_OddBEP14fhGw_articleId=15467936 Ondřej Nitsch 2025-11-13T13:02:00Z https://aopk.gov.cz/vsechny-aktuality?p_p_id=OddBEP14fhGw&p_p_lifecycle=0&_OddBEP14fhGw_groupId=20121&_OddBEP14fhGw_articleId=15072376 <p>Lesní rybníček u Starých Hutí nedaleko Kamenice nad Lipou na Pelhřimovsku prošel tento podzim důkladným výlovem a revitalizací.</p> <p>Agentura ochrany přírody a krajiny ČR tu nechala odstranit většinu nežádoucí vegetace, která zhoršuje podmínky pro tření vzácných ryb. „<em>Díky dlouhodobé péči a absenci zemědělsky využívaných pozemků v okolí se zde daří ohroženým druhům – střevli potoční a slunce obecné. Je to zajímavá ukázka toho, jak vypadaly rybníky na Vysočině a co v nich žilo, než se začalo intenzivně hospodařit</em>,“ říká Václav Hlaváč z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. Oba tyto druhy ryb jsou velmi náročné na kvalitu vody. V minulosti bývaly v tuzemsku mnohem běžnější, nyní však na Vysočině přežívají jen na několika lokalitách. Aby střevle potoční zůstala součástí naší přírody i nadále, připravila pro ni AOPK ČR regionální akční plán, který stanoví, jaké kroky jsou pro její přežití ve zdejší krajině potřeba.</p> <p>Letošní revitalizace rybníčku u Starých Hutí navázala na dlouhodobý způsob hospodaření, jehož cílem je udržet vodu s nízkým obsahem živin, zejména dusíku a fosforu. To pomáhá vzácným druhům vodních živočichů. Zásadním prvkem péče o rybník je i pravidelné odstraňování dravých ryb, v minulosti například okounů. Tento postup se osvědčil, populace střevle se stala dlouhodobě stabilní, v řádu tisíců jedinců. </p> <p>Letošní výlov ukázal, že dosavadní péče má výsledky. Bylo odloveno a následně bezpečně navráceno více než 1500 jedinců z celkového počtu přibližně 3000 střevlí a slunek v poměru 70 : 30. Zajímavý byl výskyt osmi jedinců raka říčního různých velikostí. Čtyři odchycení pstruzi byli vypuštěni do toku pod hrází, aby neohrožovali vzácné ryby v rybníku.</p> <p>Samotný zásah do nádrže se uskutečnil netradičním způsobem. Zatímco obvykle se rybníky po výlovu nechávají částečně vyschnout, zde bylo nutné citlivé druhy rychle vrátit do vody. Díky spolupráci s firmou Kinský Žďár, a.s., která poskytla speciální přepravní bednu a zázemí na sádkách, bylo možné ryby bezpečně přechovat po dobu dvou dnů a následně je vrátit do nádrže bez úhony. Revitalizační zásah provedený firmou Adapto.space se soustředil na jižní část rybníčku, severní byla zčásti ponechána kvůli nemožnosti vylovit všechny ryby. Odstranění většiny mokřadní vegetace, především řas parožnatek, by mělo přispět k obnovení vhodných podmínek pro výskyt vzácných druhů, zejména pro jejich tření. Zároveň umožní i efektivnější budoucí odlov dravců.</p> <p>Rybníček napájený přítokem Huťského potoka leží uvnitř lesního komplexu poblíž bývalého dětského tábora Staré Hutě. S potokem je propojen zhruba 200 metrů dlouhým náhonem. Okolí rybníčku tvoří zejména smrkové lesy. Příbřežní zóny jsou porostlé vysokými ostřicemi a další mokřadní vegetací s ohroženými druhy rostlin, jako je bazanovec kytkokvětý nebo ďáblík bahenní.</p> <p>Velkým problémem pro tuto vodní plochu byla kalamita z května roku 2023, kdy část lesa padla pod náporem větrné vichřice. Obrovské vývraty smrku zničily rozdělovací objekt na Huťském potoce a poškozen byl i náhon. Střevle tak nemohly do náhonu vplouvat na tření a do rybníčka nepřitékala téměř žádná voda. Situace tehdy vyžadovala rychlé řešení. AOPK ČR se proto domluvila s vlastníkem pozemků, Lesy ČR, že kalamitu v tomto místě vyřeší přednostně, a navíc mechanicky pročistí celé koryto náhonu. To se podařilo a vhodné podmínky pro vzácné druhy byly obnoveny.</p> <p>„<em>Naší prioritou je samozřejmě udržet krajinu ve stavu, kdy poskytuje domov co nejširšímu spektru rostlin a živočichů. V případech, kdy se to nedaří, přicházejí na řadu speciální opatření – záchranné programy či právě regionální akční plány. Péči financujeme z různých zdrojů, národních i evropským programů. Jedním z nich je evropský projekt PROSPECTIVE LIFE, který nám umožňuje zaměřit se i na další vzácné rostliny a živočichy. Na Vysočině jsme zatím připravili dva regionální akční plány – pro střevli potoční a bekasinu otavní</em>,“ dodává František Pelc, ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.</p> <p><br /> Foto Marie Hudečková, Jana Matrková</p> <a href="https://aopk.gov.cz/web/cz/-/revitalizace-stare-hute-strevle-slunky"> Celý článek </a> Thu, 06 Nov 2025 09:11:00 GMT https://aopk.gov.cz/vsechny-aktuality?p_p_id=OddBEP14fhGw&p_p_lifecycle=0&_OddBEP14fhGw_groupId=20121&_OddBEP14fhGw_articleId=15072376 Pavel Gejdoš 2025-11-06T09:11:00Z https://aopk.gov.cz/vsechny-aktuality?p_p_id=OddBEP14fhGw&p_p_lifecycle=0&_OddBEP14fhGw_groupId=20121&_OddBEP14fhGw_articleId=15098669 <p>Z šesti milionů na 20 tisíc. Proč v Česku téměř vymizely koroptve polní? A co pro jejich návrat lze udělat? To se zájemci o přírodu dozvědí z nového 18minutového dokumentárního filmu Koroptev polní v ráji i pekle zemědělské krajiny.</p> <p>Vytvořila ho Agentura ochrany přírody a krajiny ČR za odborné spolupráce prof. Miroslava Šálka. Unikátní záběry stále vzácnějšího ptáka nasnímali Václav Hlaváč a Jan Kuchynka. Ke zhlédnutí je na <a href="https://www.youtube.com/watch?v=p-uZOq4DWsA" target="_blank">youtube kanále AOPK ČR</a>. </p> <p>Na Vysočině věnuje AOPK ČR ochraně koroptve mimořádnou pozornost. Spolupracuje se zemědělci i myslivci, za její podpory připravila místní pobočka České ornitologické společnosti pilotní projekt, který má pomoci oživit zdejší populaci. Financován je z Operačního programu Životní prostředí a byl zahájen 1. října letošního roku. </p> <p>Na 15 hektarech zemědělské půdy v 11 lokalitách Havlíčkobrodska a Žďárských vrchů vznikne do října 2029 pestrá mozaika různých typů prostředí - nízké kvetoucí trávníky, úhory, biopásy a směsné osevy s minimálním použitím agrochemikálií. To by mělo nejen zlepšit podmínky pro koroptev, ale i podpořit celkovou biodiverzitu a ekologickou hodnotu oblasti. Více informací o projektu je <a href="https://www.prirodavysociny.cz/cs/54/koroptev" target="_blank">webu pobočky ČSO</a>.</p> <p>Součástí projektu bude důkladný monitoring všech lokalit, který přinese nové poznatky o chování a životních nárocích koroptví v zemědělské krajině. <em>„Projekt je unikátní tím, že propojuje vědecký výzkum s praktickými zemědělskými metodami. Ukazuje, že ochrana přírody a zemědělství nemusejí být v protikladu, ale mohou jít ruku v ruce,“</em> vyzdvihuje Václav Hlaváč z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. </p> <p>Přechod na velkoplošné intenzivní hospodaření způsobil dramatický úbytek hmyzu i ptáků, řada dříve běžných druhů se dostala až na samý okraj vyhynutí. Koroptev polní je citlivým ukazatelem stavu zemědělské krajiny. Pokud se projektem podaří zlepšit podmínky pro koroptev, vrátí se do krajiny i mnoho dalších druhů. </p> <p style="text-align: center;"><iframe allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture; web-share" allowfullscreen="" frameborder="0" height="315" referrerpolicy="strict-origin-when-cross-origin" src="https://www.youtube.com/embed/p-uZOq4DWsA?si=rqdCmmzzoAjjwHXT" title="YouTube video player" width="560"></iframe></p> <a href="https://aopk.gov.cz/web/cz/-/mizeni-koroptve-v-zemedelske-krajine-ukazuje-dokument"> Celý článek </a> Fri, 24 Oct 2025 09:52:00 GMT https://aopk.gov.cz/vsechny-aktuality?p_p_id=OddBEP14fhGw&p_p_lifecycle=0&_OddBEP14fhGw_groupId=20121&_OddBEP14fhGw_articleId=15098669 Ondřej Nitsch 2025-10-24T09:52:00Z https://aopk.gov.cz/vsechny-aktuality?p_p_id=OddBEP14fhGw&p_p_lifecycle=0&_OddBEP14fhGw_groupId=20121&_OddBEP14fhGw_articleId=14980334 <p>Je jedním z velmi vzácných druhů nejen naší květeny, ale i celé Evropy. Dnes 140 sazeniček vysadili pracovníci Agentury ochrany přírody a krajiny ČR společně s kolegy z pražské botanické zahrady v Troji v národní přírodní rezervaci Karlštejn v chráněné krajinné oblasti Český kras.</p> <p>Zvonovec liliolistý v Česku aktuálně roste okolo pouhých pěti stovek rostlin na pěti místech – například v Českém krasu a Českém středohoří. Součástí <a href="https://www.zachranneprogramy.cz/zvonovec-liliolisty/" target="_blank">záchranného programu</a> pro tento ohrožený druh jsou i výsadby na místa, kde dříve rostl.</p> <p><em>„Sazeničky jsme vysadili do tří oplocenek, které jsme tu vybudovali na ochranu zvonovce před spasením přemnoženou spárkatou zvěří. Doufáme, že se tu novým rostlinám bude dařit. Sazeničky nám poskytla botanická zahrada v pražské Troji, která je zapojena do speciálního záchranného programu. Ten má napomoci tomu, aby zvonovec liliolistý z naší přírody úplně nezmizel,“</em> vysvětluje Jarmila Kostiuková z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. </p> <p>Zvonovec nikdy nebyl hojným druhem. Roste především ve světlých lesích, vzácněji na loukách. V průběhu 20. století se však hospodaření v lesích změnilo, prosvětlené lesní porosty na místech, kde se zvonovci dařilo, nahradily vysokokmenné stinné lesy. Neprospěl mu ani zvýšený přísun živin do krajiny, kvůli kterému mnohde rostou konkurenčně silné byliny a zvonovec vytlačují. Navíc je oblíbenou pochoutkou přemnožené spárkaté zvěře.</p> <p><em>„Na první pohled vypadají zvonovce liliolisté jako zvonky, s nimiž patří do stejné čeledi. Odlišíme je však při pohledu na květy, z bleděmodrých, někdy téměř bílých květů zvonovce totiž vyčnívá čnělka s bliznou. Rostliny se jimi ozdobí na přelomu července a srpna a krásně voní,“</em> popisuje Jarmila Kostiuková. </p> <p>Aby zvonovec v naší krajině přežil, potřebuje zvláštní péči. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR pro něj proto od roku 2020 realizuje záchranný program, probíhá pečlivý monitoring všech jedinců, management na podporu místních populací a další akce na podporu druhu. Lesy se zvonovcem jsou průběžně prosvětlovány a bujný podrost se omezuje ručním vytrháváním a sečením. Většina rostlin je nyní oplocená proti zvěři, což jim umožní vykvést a vytvořit semínka. Dalším krokem je vytváření plošek holé půdy, kde se snadněji uchytí drobné semenáčky, které dají vzniknout novým rostlinám. </p> <p><em>„Naší prioritou je samozřejmě udržet krajinu ve stavu, kdy poskytuje domov co nejširšímu spektru rostlin a živočichů. V případech, kdy se to nedaří, přicházejí na řadu speciální opatření – jako je třeba právě záchraný program pro kriticky ohrožený zvonovec liliolistý. Evropský projekt PROSPECTIVE LIFE, který nyní běží druhým rokem, nám umožňuje zaměřit se i na další vzácné rostliny a živočichy. <a href="https://www.zachranneprogramy.cz/" target="_blank">Záchranných programů</a> je nyní již čtrnáct, díky nim se z naší přírody nevytratil třeba hvozdík písečný český, daří se zvyšovat počty syslů či užovek stromových,“</em> dodává František Pelc, ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, která záchranné programy připravuje a realizuje. </p> <p>Výsadba zvonovce liliolistého proběhla v rámci projektu PROSPECTIVE LIFE (LIFE22-IPN-CZ-PROSPECTIVE-LIFE/101104621), souboru aktivit WP4 a je součástí Záchranného programu pro zvonovec liliolistý v České republice, který připravila Agentura ochrany přírody a krajiny ČR.</p> <a href="https://aopk.gov.cz/web/cz/-/zvonovec-vysadba-cesky-kras"> Celý článek </a> Thu, 16 Oct 2025 13:36:00 GMT https://aopk.gov.cz/vsechny-aktuality?p_p_id=OddBEP14fhGw&p_p_lifecycle=0&_OddBEP14fhGw_groupId=20121&_OddBEP14fhGw_articleId=14980334 Karolína Šůlová 2025-10-16T13:36:00Z https://aopk.gov.cz/vsechny-aktuality?p_p_id=OddBEP14fhGw&p_p_lifecycle=0&_OddBEP14fhGw_groupId=20121&_OddBEP14fhGw_articleId=14864648 <p>22. října se uskuteční IX. ročník Sázavského semináře. Přihlašovat se můžete do 14. října.</p> <p>Jednotlivé přednášky se zaměří na evropské nařízení o obnově přírody a jeho implementaci ve vodním hospodářství. Podíváme se také na zajímavé příklady řešení průchodnosti migračních překážek v praxi u nás i v zahraničí a představíme i výzkumné projekty zaměřené na migraci ryb nebo nové technologie použitelné při zprůchodnění vodních toků pro vodní organismy.</p> <p>První ročník semináře se konal v roce 2009 u příležitosti realizace prvních experimentálních kartáčových rybích přechodů na jezech na řece Sázavě. Od té doby se pořádají přibližně ve dvouletých cyklech. Hlavním cílem semináře je výměna zkušeností mezi českými i zahraničními odborníky zabývajícími se v širším měřítku obnovou přirozených vodních toků a především odstraňováním a zprůchodňováním migračních bariér na nich.</p> <h3>V letošním roce přijali pozvání dva velmi zajímaví hosté:</h3> <ul> <li><strong>‍Neža Posnjak (</strong>původem ze Slovinska) působí jako koordinátorka Evropské sítě pro odstraňování přehrad v rámci projektu Scaling Up Barrier Removal in SEE Region, který vede WWF Nizozemsko.</li> <li><strong>‍Benoit Terrier</strong> působí jako odborník na hydromorfologii vodních toků v rámci Agence de l´Eau Rhone Méditerranée Corse (RMC) - francouzszké státní agentury pro správu vodních zdrojů v povodí řeky Rhone a zaměřuje se na projekty odstraňování migračních bariér ve vodních tocích. </li> </ul> <p>Registrace na seminář probíhá d 14. 10.<br /> <a class="mr-3 link-arrow link-arrow-simple" href="https://aopk.gov.cz/-/sazavsky-seminar-ke-zpruchodneni-migracnich-prekazek-ve-vodnich-tocich-2025" target="_blank">Bližší informace včetně cirkuláře a odkazu k registraci</a></p> <p>Foto ilustrační: Boris Prudík</p> <a href="https://aopk.gov.cz/web/cz/-/pozvanka-na-mezinarodni-seminar-ke-zpruchodneni-migracnich-prekazek-ve-vodnich-tocich"> Celý článek </a> Mon, 13 Oct 2025 12:27:00 GMT https://aopk.gov.cz/vsechny-aktuality?p_p_id=OddBEP14fhGw&p_p_lifecycle=0&_OddBEP14fhGw_groupId=20121&_OddBEP14fhGw_articleId=14864648 Lucie Záhorová 2025-10-13T12:27:00Z https://aopk.gov.cz/vsechny-aktuality?p_p_id=OddBEP14fhGw&p_p_lifecycle=0&_OddBEP14fhGw_groupId=20121&_OddBEP14fhGw_articleId=14862022 <p>Netypická pastva koz v národní přírodní památce Peklo na Liberecku zlepší podmínky pro vzácné bledule jarní a vytvoří pestřejší mozaiku stanovišť, na kterých se střídají plochy lesa a bezlesí.</p> <p>V údolí Robečského potoka se na vybrané ploše od léta pase malé stádo koz. Po odumření jasanů a olší, které byly napadeny patogenními houbami, totiž začalo území zarůstat plevelnými druhy bylin a náletovými dřevinami. Pastva tu pomáhá udržet pestrou mozaiku přírodních stanovišť, kde se daří <a href="https://portal.nature.cz/w/druh-37947" target="_blank">bleduli jarní</a>. Ta tu má jedno z větších nalezišť v České republice.</p> <p>„<em>V tomhle údolí by možná nikdo pastvu nečekal. Dali jsme jí přednost před klasickou sečí proto, že odklízení posečené biomasy by bylo technicky i finančně náročné. Kozy tento problém řeší jednoduše – nechtěnou vegetaci prostě spasou. Je to efektivnější, šetrnější a ve výsledku i levnější způsob než tradiční zásahy,</em>“ popisuje Martin Koláš z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.</p> <p>Pastva probíhá na malé ploše o výměře asi 0,3 hektaru v centrální části území mezi potokem a turistickým chodníkem ve velmi náročném, podmáčeném terénu s množstvím popadaných kmenů. Zvířata se do údolí dostávají spořádaně na vodítkách po stezce z nedaleké kozí biofarmy Nový Dvůr. Ta má s chovem dlouholeté zkušenosti. Stádo šesti až deseti koz je stále pod dozorem a na noc se vrací na farmu. Pase se několikrát týdně, krátce a intenzivně. Pokud vydrží počasí, počítá se s pastvou do konce října. Podmínky jsou nastaveny tak, aby bylo vše bezpečné, pro návštěvníky i přírodu.</p> <p>„<em>Kaňonovité údolí a niva Robečského potoka s úzkými roklemi obklopené bloky pískovcových skal vytvářejí speciální podmínky a mikroklima pro různé druhy rostlin a živočichů. Příroda v Pekle je zkrátka jedinečná. A abychom ji uchovali, musíme jí někdy pomoci méně obvyklými způsoby. Pastva koz je tady zajímavým experimentem, který může ukázat nové cesty, jak o toto cenné území pečovat,</em>“ uzavírá Martin Koláš.</p> <p>Foto: Šárka Mazánková</p> <a href="https://aopk.gov.cz/web/cz/-/rohati-pomahaji-peklo-robecsky-potok"> Celý článek </a> Mon, 13 Oct 2025 08:21:00 GMT https://aopk.gov.cz/vsechny-aktuality?p_p_id=OddBEP14fhGw&p_p_lifecycle=0&_OddBEP14fhGw_groupId=20121&_OddBEP14fhGw_articleId=14862022 Lucie Záhorová 2025-10-13T08:21:00Z https://aopk.gov.cz/vsechny-aktuality?p_p_id=OddBEP14fhGw&p_p_lifecycle=0&_OddBEP14fhGw_groupId=20121&_OddBEP14fhGw_articleId=14678370 <p>Společná tisková zpráva Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, Policejního prezidia ČR a České inspekce životního prostředí.</p> <p>V posledních dvou týdnech se objevují informace o výskytu medvědů – ve vojenském újezdu Hradiště, kde by se mělo pohybovat několik zvířat, v tomto týdnu pak z oblasti Vysočiny, kde byl údajně pozorován jeden medvěd. Informace o pozorováních se AOPK ČR ve spolupráci s příslušnými orgány i místními mysliveckými hospodáři a pracovníky vojenského újezdu pokouší ověřit. Žádá proto veřejnost, aby svá případná pozorování, pokud možno s obrazovým záznamem, zasílala na adresu medved@aopk.gov.cz. Při tom je třeba dbát především na bezpečnost nejen vlastní, ale i dalších osob.</p> <p>Pokud se potvrdí, že se skutečně jedná o medvědy, musí jít o zvířata uniklá ze zájmového chovu. Přirozenou migraci ze Slovenska nebo výskyt volně žijících medvědů na území ČR mimo oblast Beskyd či Bílých Karpat lze vyloučit. V případě medvědů odchovaných v zajetí se nejedná o jedince zvláště chráněného druhu podle zákona č. 114/1992 Sb. Postup vůči těmto jedincům tak musí být shodný jako v případě úniku jiných zvířat ze zájmových či hospodářských chovů. Jedinci z chovu mají svého majitele, který je za ně zodpovědný.</p> <p>V případě, že se výskyt medvěda potvrdí, Policie ČR ve spolupráci s odborníky na odchyt velkých šelem a Zoo Dvůr Králové zajistí jeho odchyt a umístění do karantény. V případě akutně hrozícího nebezpečí Policie ČR zasáhne standardním způsobem. </p> <p><em>„Pokud se skutečně jedná o medvědy, jsou to zvířata, která pocházejí z chovu a nevykazují tak svou přirozenou plachost vůči člověku. Jsou to zvířata s habituací na člověka jako zdroje příjmu potravy. Je tedy obtížné odhadnout jejich reakci při setkání s člověkem. Na místě je proto opatrnost. V případě blízkého setkání, kdy byste se s ním setkali napřímo (nikoli u auta nebo domu), se opatrně a pomalu vzdalte, nesnažte se s ním navázat kontakt a ihned volejte Policii ČR linku 158,“ </em>upozorňuje Jindřiška Jelínková z AOPK ČR. </p> <p><em>„Pokud se potvrdí, že se skutečně nejedná o živočicha z volné přírody, budeme prověřovat, zda nedošlo ke spáchání trestného činu obecného ohrožení, týrání zvířat a případně trestného činu neoprávněného nakládání s chráněnými volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami, a to v návaznosti na ověření původu živočicha,“</em> konstatuje kpt. Jakub Vinčálek, mluvčí Policejního prezidia ČR. </p> <p><em>„Dokončujeme stavbu chovného zařízení pro medvědy v Jánských Lázních. V případě potvrzení výskytu jedinců medvěda ve volné krajině, kteří nepocházejí z přírodních populací, jsme připraveni několik odchycených jedinců umístit v tomto novém zařízení," </em>doplňuje Přemysl Rabas, ředitel ZOO Dvůr Králové. </p> <p><em>„Česká inspekce životního prostředí se ve větší míře zaměřila na kontroly nelegálních chovů. Pokud se jedná o vypuštěná zvířata, nelze vyloučit, že jde o reakci chovatelů na tento zvýšený tlak s cílem se zvířete nepozorovaně zbavit,“</em> uvedl Petr Bejček, ředitel České inspekce životního prostředí.</p> <p>Příslušné orgány se zabývají prověřením možného původu jedinců.</p> <p>Pro hlášení pozorování pohybu případných jedinců medvěda byla zřízena emailová adresa: medved@aopk.gov.cz<br />  </p> <a href="https://aopk.gov.cz/web/cz/-/informace-o-vyskytu-medvedu-proverujeme.-pripadna-pozorovani-prosim-hlaste"> Celý článek </a> Thu, 09 Oct 2025 15:21:00 GMT https://aopk.gov.cz/vsechny-aktuality?p_p_id=OddBEP14fhGw&p_p_lifecycle=0&_OddBEP14fhGw_groupId=20121&_OddBEP14fhGw_articleId=14678370 Karolína Šůlová 2025-10-09T15:21:00Z https://aopk.gov.cz/vsechny-aktuality?p_p_id=OddBEP14fhGw&p_p_lifecycle=0&_OddBEP14fhGw_groupId=20121&_OddBEP14fhGw_articleId=14645195 <p>Hořečky jsou živým důkazem toho, jak se může z poměrně běžné a hojné rostliny stát kriticky ohrožený druh na pokraji vyhynutí.</p> <p>Pro tři nejvzácnější z nich připravila Agentura ochrany přírody a krajiny ČR záchranné programy. Ty – kromě péče o místa, kde hořečky dosud rostou - zahrnují i jejich pěstování ve speciálních podmínkách v Botanické zahradě hl. města Prahy. Nyní se zhruba na třicítce míst sbírají semena pro budoucí kultivaci či výzkum – například v národní přírodní přírodní památce Kopičácký rybník nedaleko Chlumce nad Cidlinou nebo v národní přírodní památce Polabská černava na Mělnicku.</p> <p><em>„Místa, kde hořečky rostou, potřebují péči. Pravidelně se ve vhodnou dobu sečou, vyřezávají se nálety, někde se i pase. Důležité je i narušování travního porostu, třeba vyhrabáváním či vláčením. Pro klíčení semen je totiž důležité, aby v porostu byly mezery a vrstva mechu nebyla příliš vysoká. Letos jsme přistoupili k novince – na vhodných místech semena sbíráme pro pěstování v botanické zahradě. V budoucnu pak jejich dosevem podpoříme populace tam, kde už v přírodě zbývá jen málo rostlin,“</em> vysvětluje Helena Neuwirthová z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, koordinátorka záchranných programů pro hořeček mnohotvarý český, hořeček nahořklý a hořeček drsný Sturmův. </p> <p>Všechny tři druhy vzácných hořečků mají dvouletý cyklus. V prvním roce vytvářejí přízemní růžicí listů, ve druhém vyrůstá přímá, často větvená lodyha s fialovými květy. Kvetoucí hořečky se objevují až během druhé poloviny srpna. Semena dozrávají v tobolkách. Jsou příbuzní známějšího hořce a mají také hořkou chuť. </p> <p>Hořečky z krajiny téměř vymizely, stejně jako vymizeli tradiční hospodáři, ovce a kozy a sečení luk. Neprospěl jim ani zvýšený přísun živin, zarůstání a zalesňování pastvin. I když se o místa, kde doposud rostou, pečuje, řada malých populací stagnuje či zaniká. Důvodem jsou klimaticky nepříznivé roky a oslabení či vyčerpání semenné banky, která hořečkům pomáhá tato období překonat. Tomu by mohlo pomoci právě pěstování hořečků v botanické zahradě, vyprodukované osivo pak posílí semennou banku extrémně malých a ohrožených populací.</p> <p>Hořeček mnohotvarý český nyní roste zhruba na 65 lokalitách především na Šumavě a v šumavskonovohradském podhůří. Hořeček nahořklý se vyskytuje na posledních 57 lokalitách v nížinách a pahorkatinách Čech, hořeček drsný Sturmův pak na devíti místech v západních Čechách. </p> <p><em>„Naší prioritou je samozřejmě udržet krajinu ve stavu, kdy poskytuje domov co nejširšímu spektru rostlin a živočichů. V případech, kdy se to nedaří, přicházejí na řadu speciální opatření – jako je třeba právě záchranné programy pro kriticky ohrožené hořečky. Evropský projekt PROSPECTIVE LIFE, který nyní běží druhým rokem, nám umožňuje zaměřit se i na další vzácné rostliny a živočichy. Záchranných programů je nyní již čtrnáct, díky nim se z naší přírody nevytratil třeba hvozdík písečný český, daří se zvyšovat počty syslů či užovek stromových,“</em> dodává František Pelc, ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, která záchranné programy připravuje a realizuje. </p> <p><br /> Poznámky: <br /> [1] Další informace k <a href="https://www.zachranneprogramy.cz/horecek-nahorkly-a-horecek-drsny-sturmuv/" target="_blank">záchrannému programu na hořeček nahořklý a hořeček drsný Sturmův</a> a k <a href="https://www.zachranneprogramy.cz/horecek-mnohotvary-cesky/" target="_blank">záchrannému programu na hořeček mnohotvárný český</a>.<br /> [2] Záchranné programy jsou nyní realizovány pro 8 druhů rostlin: hořeček mnohotvarý český, hořeček nahořklý a hořeček drsný Sturmův, hvozdík písečný český, koniklec otevřený, matizna bahenní, rdest dlouholistý, zvonovec liliolistý a pět druhů živočichů: hnědásek osikový, perlorodka říční, sýček obecný, sysel obecný, užovka stromová. Více na <a href="http://www.zachranneprogramy.cz/" target="_blank">specializovaném webu</a>. </p> <a href="https://aopk.gov.cz/web/cz/-/vzacnym-horeckum-pomuze-pestovani-v-botanicke-zahrade"> Celý článek </a> Wed, 08 Oct 2025 11:12:00 GMT https://aopk.gov.cz/vsechny-aktuality?p_p_id=OddBEP14fhGw&p_p_lifecycle=0&_OddBEP14fhGw_groupId=20121&_OddBEP14fhGw_articleId=14645195 Lucie Záhorová 2025-10-08T11:12:00Z